Trhy berou vážně náznak rezignace japonského premiéra
Japonský premiér Naoto Kan zřejmě odstoupí. Naznačil to alespoň dnes v parlamentu, kde čelí vyslovení nedůvěry. Hlasování vyvolala opozice nespokojená s tím, jak jeho kabinet reagoval na březnové zemětřesení.
Jak přitom tvrdí pozorovatelé, část premiérovi Demokratické strany sdílí tento kritický pohled. To jen zvýrazní existující rozkol mezi demokraty a zkomplikuje tak obnovu země.
Trhy s tím souhlasí, a proto začaly při půjčování Japonsku, nejzadluženější ze všech průmyslově vyspělých zemí, žádat vyšší rizikovou prémii. Analytik makléřské společnosti X Trade Brokers Jaroslav Brychta ve Světě o deváté poznamenal, že trhy berou vážně Kanovo naznačení, že poté, co se povede odstranit následky zemětřesení, odstoupí.
Analytik makléřské společnosti X Trade Brokers Jaroslav Brychta ve Světě o deváté
„Každopádně se tyto události dějí v Japonsku poměrně často, není to novinka. Premiéři se tam točí prakticky jednou za rok, takže reakce je spíše krátkodobá a rozhodně nevypukla panika.“
Gerald Curtis z Kolumbijské univerzity říká, že demokraté se soustředí na vnitrostranické spory a ne na obnovu země. A to by mohlo prodražit půjčky. „S tím tvrzením souhlasím. Krátkodobě se projeví mírný růst úrokových sazeb ze státních dluhopisů. Ale podíváme-li se na celkovou výši, tak je nejnižší na světě,“ upozornil Brychta, podle kterého se tak nebudeme pozorovat obdobný vývoj jako kolem evropských dluhopisů.
Kan bude zřejmě prvním z pěti posledních japonských premiérů, který ve funkci přežije rok. „Pro Japonsko osoba premiéra jako takového není příliš důležitá. Je sice dlouhodobě problém, pokud se stále mění, a tak se odkládají potřebné reformy. Japonsko například nemá koncepci, jak se vyrovná s obřím zadlužením a neudržitelným stavem důchodového systému,“ připomněl Jaroslav Brychta.
Japonsko je přitom nejzadluženější ze všech průmyslově vyspělých zemí. Obnova země znamená další dluhy. Ratingové agentury už proto varují před bankrotem. „Fiskální situace Japonska je vážná, avšak nikoli jako u jiných zemí. Japonské domácnosti, banky a penzijní fondy ale vlastní více než 95 procent vládního dluhu a díky vysokým úsporám je Japonsko stále soběstačné.“
„Dlouhodobě je ale situace neudržitelná, protože i kvůli demografickému vývoji klesá ochota Japonců spořit. A nebude-li problém řešen, je bankrot podle mého názoru nevyhnutelný,“ poznamenal Brychta.
„Vzhledem k tomu, že Japonsko dluží především samo sobě, by měl případný bankrot vliv zejména na japonskou ekonomiku a japonské domácnosti. Vazba na světovou ekonomiku by sice také samozřejmě existovala, ale dopad by nebyl tak dramatický jako v případě dalších zemí třeba v Evropě, nebo v případě USA."
