Do konce tohoto týdne chtějí tři německé pravicové strany zdárně uzavřít své koaliční rozhovory. Hlavně v ekonomických otázkách se ale kompromisní postoj rodí jen ztuha. Především liberálové nemíní obětovat svůj hlavní předvolební slib a sice snížit daně. Křesťanští demokraté by se rádi vydali stejnou cestou, ale děsí je deficit státního rozpočtu a zadlužení země.

18:08 21. října 2009 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Budoucí vládní koalice se už třetím týdnem snaží namíchat programový koktejl z poněkud protichůdných přísad: Snižování daní, sanace státního rozpočtu a 'utěsnění' několikamiliardové mezery ve financování zdravotnictví. Mezi účastníky koaličních rozhovorů se pro tohle dilema údajně vžil výraz 'Bermudský trojúhelník'.

Profesor Hans-Werner Sinn, prezident prestižního mnichovského institutu Ifo má v tomto bodě jasno. Snižování státního deficitu musí počkat. "Opak by vedl jen k vyostření krize. To je ta nechvalně proslulá ,paralelní politika', kterou Německo praktikovalo ve 30. letech během světové hospodářské krize a která tuto krizi velmi urychlila s důsledky, které všichni dobře známe. Západní země zatím dokázaly tento katastrofický scénář odvrátit díky koncentrovaným podpůrným programům. Všechny státy vytvořily nová zadlužení a to nás zachránilo. Zatím skončila recese, ale samotná krize nikoliv," vysvětlil profesor.

Že se hospodářská krize dotkla Německa relativně mírně, je podle Hanse-Wernera Sinna skutečně zásluha politiky dosavadní spolkové vlády a jejích podpůrných balíčků. Rodící se černo-žlutá koalice by si z toho proto měla vzít příklad.

Řešením je snížení daní

"Politici se teď zabývají otázkou, jestli mohou snižovat daně na dluh. Odpověď je, že teď všechny zásadní kroky musíme financovat na úvěr, ať už jde o snižování daní nebo vyšší státní výdaje. Stabilizace ekonomiky dosáhneme jen touto cestou. Kolaps ,oběhového systému' světové ekonomiky zapříčinil, že úspory byly vyšší než investice. To, co lidé příliš ušetří, musí stát vstřebat svým zadlužením." Podle Sinna je proto možným opatřením snížení daní, na kterém se teď dohodla německá koalice.

Příští vláda křesťanských demokratů s liberály ale otázku státního zadlužení úplně ze zřetele pustit nemůže. Od roku 2011 totiž začne platit přímo do ústavy začleněná tzv. 'Schuldenbremse', tedy brzda vytváření nových dluhů. Stát by měl vyrovnaný rozpočet dodržovat od roku 2016 a jednotlivé spolkové země od roku 2020.

"Je to jeden z opravdu velkých výdobytků končící velké koalice. Ta toho jinak moc nedosáhla, protože se její členové navzájem paralyzovali, ale tohle se jí tedy povedlo. Spolková vláda se smí ročně zadlužit jen o 0,35 procenta HDP. To jsou velmi konkrétní a zatraceně tvrdá čísla. Článek 115 ústavy zatím zakazoval větší zadlužení, než kolik činí celkové státní investice. To ale evidentně nestačilo, aby veřejný dluh zůstal podle maastrichtských kritérií pod šedesáti procenty HDP," uvádí renomovaný německý analytik

Jiří Hošek, Lenka Rafaelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít