Poslanci by do voleb nemuseli stihnout projednat vrácené zákony
Návrhy, které sněmovně vrátí senát nebo prezident, by poslanci už nemuseli do voleb stihnout projednat. Podle sněmovních právníků zákonodárci mohou o vrácených předlohách jednat jen na řádné, nikoli mimořádné schůzi. Navýšení mateřské na původní úroveň by tak nemuselo začít platit.
Strany se ale v pohledu na tuto podmínku liší. Občanští demokraté souhlasí s výkladem sněmovních právníků, komunisté si podle předsedy svého klubu Pavla Kováčika, myslí opak.
"Náš právní výklad je ten, že lze i tyto věci projednávat na mimořádných schůzích a zejména poté, co v uplynulých týdnech proběhla série obstrukcí, až bojkotu parlamentní práce ze strany ODS. Není totiž jiná možnost, jak dostát své ústavní povinnosti a projednávat zákony poslanecké sněmovny než prostřednictvím série mimořádných schůzí," řekl Kováčik.
Předseda poslanců ČSSD Bohuslav Sobotka chce naopak zjistit, jestli sněmovna už v minulosti o vrácených návrzích nerozhodovala na mimořádných jednáních: "Podle mého názoru může být kdykoli v budoucnosti na podpisy svolána schůze sněmovny, která bude mít ve svém programu zařazeny body návrhů zákonů vrácených Senátem nebo vetovaných prezidentem."
"Stanovisko legislativního odboru poslanecké sněmovny je pouze stanovisko. Já jsem požádal vedení sněmovny, aby připravilo další právní stanoviska, aby také zapátralo v historii. Podle mého názoru zákon nebrání tomu, abychom do budoucna svolali mimořádné schůze, které by se zabývaly příslušnými návrhy zákonů," dodal Sobotka.
Občanští demokraté jsou podle předsedy svého poslaneckého klubu Petra Tluchoře ale zajedno se sněmovními právníky: "Informace, že jednací řád obsahuje ustanovení, které říká, že není možné senátem a prezidentem vrácené věci projednávat na schůzi, která je svolána na podpisy poslanců, tedy na mimořádné schůzi, je evidentní. To že to dnes komunisté začali zpochybňovat, je velmi účelové."
