Poslední neandrtálci měli žít v jeskyních Gibraltaru ještě před 28 000 let. Nová studie ale ukazuje, že ve skutečnosti vymřeli už před 37 000 let.

0:00 29. ledna 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Pyrenejský poloostrov byl pro neandrtálce posledním útočištěm, na které je zahnala konkurence v podobě našich předků, kteří začali Evropu kolonizovat asi před 40 000 let. Mezinárodní tým vědců, který zkoumal archeologické nálezy z Portugalska, ale došel k závěru, že Pyrenejský poloostrov neandrtálce moc dlouho neuchránil. Všechny nálezy, které jsou mladší než 37 000 let, totiž nepatří neandrtálcům, ale moderním lidem druhu Homo sapiens. Měnící se klimatické podmínky zřejmě našim předkům otevřely cestu na jih dříve, než se zatím předpokládalo. Neandrtálce z Pyrenejského poloostrova pak čekal stejný osud, který jejich příbuzné z jiných částí Evropy postihl o pár tisíc let dříve.

Výsledky studie také zasadily ránu zastáncům teorie, podle které se naši předkové s neandrtálci občas pěstovali intimní styky. Možnost, že by neandrtálci patřili k našim předkům, vyloučily genetické studie, ale některé fosilní nálezy se za takovou možnost přimlouvají. Jedním z nich je 30 000 let stará kostra dítěte z portugalského Lagar Velho s archaickými i moderními rysy. Fakt, že neandrtálci z této oblasti zmizeli víc než 7000 let před narozením dítěte, činí možnost křížení mezi moderními lidmi a neandrtálci ještě méně pravděpodobnou než dříve.

Zdroj: University of Bristol, PLoS ONE

Martina Otčenášková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít