Česká televize má nového generálního ředitele Hynka Chudárka. Nebýt ale dohody dvou finalistů, radní by nového šéfa televize ani nebyli schopni zvolit.

Komentář Praha 16:30 29. června 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Určitě lze najít na poslední volbě generálního ředitele ČT několik pozitiv. Přihlásilo se více silných kandidátů než v roce 2023, kdy mnozí nechtěli kandidovat proti favorizovanému Petru Dvořákovi a novým ředitelem se tak stal překvapivě Jan Souček.

Ve finále zůstali dva kandidáti z dosavadního topmanagementu České televize, ani u dosavadního obchodního ředitele Hynka Chudárka, ani u programového ředitele Milana Fridricha tak nehrozilo, že by se jako Jan Souček museli v Praze zaučovat a dělali tak zbytečné chyby. A celé to vypadá na vítaný smír, kdy jeden finalista Fridrich podpořil druhého finalistu Chudárka a ten mu na oplátku slíbil vysoký post v ČT.

Souček v kleštích

Jenže takto pozitivní pohled na volbu generálního ředitele ČT určitě není na místě. A to především kvůli počínání rady. Ta od pádu Petra Dvořáka pořádně neví, co chce. Jan Souček nastoupil v roce 2023 především proto, že většina radních chtěla AntiDvořáka, tedy kohokoliv jiného, jen ne stávajícího ředitele.

To ale nestačí. A i kdyby Souček nedělal chyby, nemohl uspět. Parta kolem radního Pavla Matochy zjevně očekávala zkrocení některých příliš výrazných pořadů, naopak menšina kolem Vlastimila Ježka tesknila, že byl odstraněn Petr Dvořák. Souček mezi tím proplouval, jak uměl, ale uspokojit velmi nesourodou sestavu radních prostě nemohl.

Na jaře se Součkův čas naplnil, paradoxně v té chvíli, kdy už začal management televize celkem přijatelně zvládat a prošlo i navýšení rozhlasových a televizních poplatků. Skupina kolem Matochy ale získala pocit, že Součka už nezvládne řídit a přestala ho podporovat.

Tím vznikla většina, která se vůbec na ničem neshodla kromě pádu Součka, vůči němuž se rychle sepsaly více či méně relevantní výtky. Radní Ladislav Mrklas celou dobu správně upozorňoval, že nestačí mít shodu na konci Součka, ale i vědět, co bude dál, proto pro Součkův konec nehlasoval.

23:35

Maximum možného. Dohoda Chudárka a Fridricha bylo to jediné, čeho se dalo dosáhnout, říká radní ČT

Číst článek

A na Mrklasova slova došlo. Volba skončila neřešitelným patem, kdy lidé kolem Vlastimila Ježka podporovali Milana Fridricha, někdejší příznivci Součka Hynka Chudárka. O neschopnosti rady svědčí i to, že nakonec řešení nevzešlo od radních, ale od dvou finalistů, kteří se domluvili. Vlastně vůbec netušíme, jaká koncepce rozvoje televize nakonec vyhrála – zda ta Chudárkova, Fridrichova, nebo ani jedna.

Jak nevybírat ředitele

Generálnímu řediteli nechme čas na hájení, bude ho potřebovat. Ale kritika rady je určitě na místě. Už dlouho se probírá, že radním často chybí potřebná kvalifikace a spíše než veřejnost reprezentují určité mocenské proudy.

Nyní je možné kritiku rozšířit: povalit před sněmovními volbami generálního ředitele, aniž by bylo jasné, co bude dál, je těžko pochopitelné. Reputaci rady neprospívá ani to, že na vítězi se nakonec dohadují finalisté a ne radní. Takhle se lídr osmimiliardové instituce, který potřebuje jasnou podporu rady, vskutku nevybírá.  

Novému řediteli ČT tedy držme palce, ať novou úlohu zvládne, a mezitím se můžeme začít bavit o tom, jak reformovat malé mediální rady. Už je opravdu čas.

Autor je publicista

David Klimeš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít