Pacienti s celiakií dají za jídlo až o 3000 měsíčně víc než zdraví lidé
Každý měsíc dá pacient s celiakií - tedy nesnášenlivostí lepku - za jídlo o tři tisíce korun víc ve srovnání se zdravým člověkem. Dieta je přitom pro celiaky jediným lékem. Musí nahradit mouku bezlepkovou směsí, víc zaplatí i za těstoviny nebo sladkosti. První bezlepkový den v České republice je právě dnes.
Za kilo bezlepkové mouky dají celiaci od 70 do 150 korun. Pět krajíčků chleba je přijde i na stovku. Podstatně dražší jsou také trvanlivé potraviny – hotová jídla, polévky z pytlíku nebo konzervy. Dcera, která se stará o matku s celiakií, ale oceňuje, že se výběr rozšiřuje:
„Je hodně vakuově balených potravin, respektive i pečiva. To znamená, že si normálně vezme svačinu tak jak všichni ostatní s sebou, popřípadě když jdeme někam do restaurace, tak ve většině restaurací opravdu vědí, o co se jedná, a udělají bezlepkové jídlo. Prostě nezahušťují moukou, udělají i omáčku zahušťovanou třeba bramborem nebo cibulí.“
Některé pojišťovny na potraviny přispívají
Na nákup potravin pro celiaky přispívá třeba Všeobecná zdravotní pojišťovna „až 6000 korunami ročně. Příspěvek je určen pro klienty do věku 18 let včetně, je čerpán vždy zpětně za čtvrtletí“, říká Oldřich Tichý z VZP.
Také Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra klientům s celiakií přispívá. „Hradíme dětem ve věku 7 až 15 let příspěvek do maximální výše 1000 korun na potraviny,“ uvádí Hana Kadečková.
Každý rodič dítěte, které má celiakii, by se měl na příspěvek informovat u konkrétní zdravotní pojišťovny. K žádosti většinou potřebuje potvrzení lékaře o nemoci a účtenky za speciální bezlepkové potraviny.
Profesor Štěpán Svačina z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy ale tvrdí, že jinak zdravý celiak se bez speciálních potravin může obejít.
„Bílkovinnou zásobu získá tím, že bude jíst libová masa. Nebude jíst žádné potraviny typu uzenin a druhotně zpracovaných mas, ve kterých je mouka přítomna, a bude jíst mléčné výrobky,“ upřesňuje Svačina.
