Soud EU: Obezitu lze v některých případech považovat za zdravotní postižení
Obezitu je možné za určitých okolností považovat za zdravotní postižení, kvůli kterému nelze někoho propustit z práce ani ho jinak diskriminovat. Rozhodl o tom dnes Soudní dvůr Evropské unie a jeho usnesení je závazné pro všechny členské země.
Soud se zabýval případem Karstena Kaltofta z Dánska, který tvrdí, že před čtyřmi lety přišel kvůli přílišné nadváze o zaměstnání.
O rozhodnutí, zda obezita může být vnímána jako zdravotní postižení, požádala soud EU dánská justice. Ta teď bude muset s ohledem na verdikt posoudit Kaltoftův případ znovu.
Soudní dvůr Evropské unie uvedl, že obezitu je možné pokládat za zdravotní neschopnost, pokud pracovníkovi brání v plném a účinném zapojení do profesionálního života na stejné úrovni jako ostatní pracující.
Obezitu je podle soudu EU někdy možné považovat za zdravotní postižení. Mluvili o tom obezitolog Petr Sucharda a právník Dominik Brůha
Z verdiktu vyplývá, že na obezitu se může vztahovat unijní směrnice o rovném zacházení v zaměstnání, která zakazuje diskriminaci na základě náboženského vyznání, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.
Jakoukoli diskriminaci kvůli zdravotnímu postižení zakazují i jiné evropské úmluvy, řekl v červenci generální advokát unijního soudu Niilo Jääskinen.
Karsten Kaltoft pracoval 15 let pro obec Billund jako pečovatel o děti. V listopadu 2010 byl propuštěn. Kaltoft tvrdí, že důvodem byla jeho hmotnost, váží totiž přes 160 kilogramů. O jeho obezitě se mluvilo na oficiálním jednání u příležitosti jeho propuštění, úřad ale popírá, že by právě tato skutečnost byla důvodem zrušení pracovního poměru.
Obezitolog: Hrozí ztráta motivace
„Evropský soudní dvůr dnes podal výrazně volnější definici zdravotního postižení, než na kterou jsme byli zvyklí a než kterou třeba upravují české pracovněprávní předpisy,“ upozorňuje odborník na pracovní právo Dominik Brůha.
„Český zákon o zaměstnanosti považuje za osobu se zdravotním postižením někoho, kdo byl orgánem sociálního zabezpečení uznán invalidním alespoň v prvním stupni. A dnes Evropský soudní dvůr řekl, že soudy se víceméně nemají omezovat pouze na legální definice,“ vysvětluje.
O obezitě se mluví tehdy, když index BMI, tedy tělesná váha vztažená k výšce, dosahuje hodnoty 30 a výše. Podle této definice je asi 20 procent dospělých Čechů obézních. Vědecký sekretář České obezitologické společnosti Petr Sucharda je přesvědčen, že verdikt o zdravotním postižení by se určitě nevztahoval na všechny.
„Je otázka, zda je obezitu možné srovnávat například s vrozenými vadami nebo s cystickou fibrózou nebo s postižením smyslů, čili s hendikepy, které jsou nepochybné,“ uvažuje.
Obezita je podle něj v naprosté většině případů způsobena extrémním nepoměrem mezi příjmem a výdejem energie. Tím, že by byli uznáni za hendikepované, by ale obézní lidé mohli podle Suchardy ztratit motivaci, aby se sebou něco dělali.
„Problém vidím v tom, že je jen velice málo případů, kdy jsou lidé obézní z důvodu dědičné vady nebo nějakého vysloveně zdravotního problému. Myslím si, že u většiny lidí toto rozhodnutí může přispět k jakémusi smíření s tím stavem, který má samozřejmě spoustu příčin, a ta hlavní je v současném životním stylu,“ zdůrazňuje.