Maďarsko nezaplatilo pokutu 200 milionů eur za nedodržení rozsudku Soudního dvora EU, Evropská komise má proto v plánu tyto peníze odečíst z budoucích plateb, které mají směřovat Budapešti.
Evropská komise dala firmě pokutu v roce 2017 za to, že Google využíval svou vlastní službu pro srovnávání cen k získání nekalé výhody proti menším evropským konkurentům.
Případ začal už v roce 2007, kdy Evropský úřad proti podvodům nazývaný OLAF odhalil schéma nelegálního obchodu s jednorázovými kamínkovými zapalovači z Asie.
Z Lucemburska Fridman řídil investiční aktivity i v jiných zemích, šlo například o investiční společnost LetterOne. Uplatněním sankcí Lucembursko podle Fridmana porušilo smlouvu o ochraně investic.
Česká republika podle eurokomise nesprávně implementovala do národního práva směrnici o právu na přístup k obhájci a na komunikaci po zatčení, která měla být zavedena do 27. listopadu 2016.
Polsko bude muset zaplatit pokutu za nelegální těžbu ve hnědouhelném dole Turów od září 2021 do února 2022. Povinnost potvrdil rozsudkem Soudní dvůr Evropské unie.
Cibulka v žalobě tvrdil, že plošné shromažďování údajů zasahuje do práv na soukromí a informační sebeurčení a odporuje unijnímu právu i judikatuře Soudního dvora Evropské unie.
Po téměř dvou letech padl před tribunálem Soudního dvora Evropské unie rozsudek ve sporu Česka a Evropské komise kvůli pokutě asi 1,15 miliardy korun, která padla za chyby v dotacích.
Ústavní soud, který jeho kritici označují za zpolitizovaný, už předloni došel k závěru, že některé články základních smluv o EU odporují polské ústavě.
Komise v prvním nálezu dospěla k závěru, že se Intel snažil zbavit konkurenční firmy Advanced Micro Devices (AMD) tím, že výrobcům počítačů dával za určitých podmínek slevy, aby preferovali jeho čipy.
Konzervativní CSU prosadila zavedení dálničního mýtného pro osobní vozy, které však de facto měli platit pouze zahraniční řidiči. Vše zablokoval Soudní dvůr EU, protože to považoval za diskriminační.
Komise zažalovala Česko v březnu kvůli tomu, že tuzemští zákonodárci nezapracovali několik let do české legislativy pravidla pro ochranu oznamovatelů. Pokuta už tehdy přesahovala 50 milionů korun.
Už od loňského listopadu ministerstvo spravedlnosti řeší, zda veřejný přístup do evidence není protiprávní. K tomu totiž došel Soudní dvůr Evropské unie.
Za vydírání a vyhrožování si proto odpyká celý vyměřený trest. Proč se soud rozhodl odvolání zamítnout? Server iROZHLAS.cz přináší celé znění jeho usnesení.
Zákonodárci nebyli schopni přijmout třeba insolvenční zákon, energetický zákon či vyhlášku o měření elektřiny. Vyplývá to ze seznamu, který poskytl kabinet ministra pro legislativu Michala Šalomouna.
Sankce kvůli neprovedení směrnice o oznamovatelích činí 4900 eur za každý den prodlení. To začalo dnem uplynutí transpoziční lhůty, což bylo 17. prosince 2021.
Komise s Českem zahájila řízení, které mohlo skončit až u unijního soudního dvora, v polovině listopadu roku 2021. Nelíbilo se jí promítnutí směrnice o praní špinavých peněz do české legislativy.
Tento mechanický postrach absentérů a opozdilců měli na začátku minulého století skoro ve všech továrnách a kancelářích. Nešlo jen o kontrolu docházky, ale i nákladů na pracovní sílu a materiál.
Před pěti lety soud řešil zhruba 70 podnětů a nevyhověl žádnému. Neúspěšný uchazeč Karel Janeček si je vědom toho, že se oficiální výsledky voleb již nezmění, chce ale učinit zadost spravedlnosti.
Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že přístup veřejnosti k informacím o vlastnících firem je v rozporu se zákonem. Ustanovení unijní směrnice zrušil. Jde verdikt správným směrem?