Tisíc slov za minutu. Rychlé čtení je pro řadu lidí klíčová schopnost
Schopnost člověka číst rychleji, než je obvyklé, vědce zajímala už před 100 lety. První seriózní kniha k tématu vyšla už v roce 1929. Jenže zatímco tehdy se rychlé čtení příliš nevyužívalo, dnes je tato schopnost pro řadu lidí klíčová.
Zatímco zrychlené mluvení většinou pobaví, rychlé čtení je zcela něco jiného a vyvolává obdiv. Přitom je to schopnost, kterou si může osvojit skoro každý a ke své práci ji potřebuje stále více lidí.
„Jsou to lidé z velkých firem, z poradenských firem, kteří pracují s velkým kvantem informací,“ říká Michal Zwinger ze serveru rozečti se.cz, prostřednictvím kterého se lidé učí rychle číst.
Počet přečtených slov za minutu se u každého trénovaného studenta liší. Za slušný průměr se považuje více než 600 slov za minutu. Ludmila Cerovská přečte za 60 vteřin 1000 slov. Rychle číst se učí rok.
„Když jsem si dělala sama poprvé test, četla jsem 180 slov za minutu, teď čtu… já si to otevřu… teď mám 1006 znaků za minutu,“ odpovídá mi paní Cerovská, kterou rychlé čtení živí. Pracuje totiž v Národní knihovně.
„Já každý den zpracovávám přibližně 100 knih, a často si pamatuju jejich obsah. Tady mám třeba Pragmatické aspekty češtiny, studii k Moderní mluvnici češtiny. Většinou kouknu, co je v té knížce za obsah, kdyby mi někdo řekl, že třeba studuje češtinu a chce se zaměřit na konkrétní téma, tak třeba o téhle knížce vím, že tu je, že se dá půjčit.“
Dohromady se paní Cerovská orientuje v 5000 knihách. Podle metodičky rychlého čtení Jany Krejčí je tajemství v tom, kolikrát se lidské oko v textu zastaví.
„Pokud nejste trénovaný čtenář, v průměru uděláte na řádek šest fixací, tedy vaše oko se v textu zastaví šestkrát. Ale když jste rychlý čtenář, zastavíte se jenom třikrát.“
Učení se rychlému čtení je velmi individuální. Někdo se učí rychleji, jiný pomaleji. Pro všechny ale platí stejné pravidlo - mistra dělá trénink.
