Evropská komise očekává pokles růstu ekonomiky. Za vinu ho dává koronaviru i hrozící inflaci
Země Evropské unie čeká pokles růstu hrubého domácího produktu. Důvodem jsou podle Evropské komise nedostatek materiálů, logistické problémy, riziko inflace a komplikace spojené s epidemií covid-19. Roli v poklesu podle ní hraje i míra proočkovanosti. Česká ekonomika měla podle ministerstva financí původně růst o 3,2 procenta, nyní se však očekávání snížilo na 2,5 procenta.
Evropská komise varuje před poklesem ekonomického růstu v unii. Podle ní by logistické překážky, vytížený dodavatelský řetězec a nedostatek zdrojů mohl zpomalit růst ekonomiky, který byl až do letošního podzimu pětiprocentní. Ve čtvrtek o tom informoval server Financial Times.
Potíží pro ekonomiku by mohla být i další vlna koronavirové epidemie a s ní spojený nárůst počtu pacientů s covidem. Brusel se obává zejména dopadu na země, které mají nižší míru proočkovanosti. K těm patří i Česká republika.
Česká bankovní asociace zhoršila odhad růstu hrubého domácího produktu pro letošní a příští rok
Číst článek
„Evropská ekonomika sice celkově roste, ale nyní se jí do cesty začínají stavět překážky,“ řekl eurokomisař pro vnitřní trh a ekonomiku Paolo Gentiloni. Podle něj jsou takové překážky tři: nárůst potvrzených případů onemocnění covid-19, narušení dodavatelského řetězce a riziko inflace, které způsobuje nárůst cen energie.
Ekonomika unie od loňského poklesu roste a míra investování se zvyšuje. Ve zlepšení situace od prudkého spádu v roce 2020 hraje roli i znovuotevření podniků a obnova turistického ruchu, které umožnily veřejnosti utrácet více peněz.
Zvýšená poptávka je ale nyní podle Financial Times příliš vysoká a dosavadní zásoby zboží jí nestačí. Problémy jsou v oblasti logistiky i výroby, kterou omezuje nedostatek polovodičů a materiálů. Podle průzkumů Evropské unie bojuje až 43 procenta výrobců s jejich nedostatkem.
Přestože má ekonomika celkově růst, nedostatky spojené s její náhlou expanzí ji budou nadále ovlivňovat. Podle Evropské unie by se měla do roku 2022 zvyšovat o 4,3 procenta, tedy téměř o procento méně, než se odhadovalo. Na podzim předpovídala komise zvýšení hrubého domácího produktu pro rok 2021 o 5 procent.
Čísla se ale v jednotlivých členských zemích liší. Zatímco Německo očekává nárůst o pouhých 2,7 procenta, Francie odhaduje expanzi o 6,5 procenta. V České republice by se měl hrubý domácí produkt zvýšit jen o 2,5 procenta, v příštím roce pak o 4,1 procenta.
