České ovocnáře trápí staré sady a nízké odbytové ceny ovoce
Světová hospodářská krize loni výrazně srazila poptávku po ovoci. Čeští ovocnáři spočítali, že loni tak přišli na tržbách o zhruba 380 milionů korun, tedy o téměř třetinu příjmů. Projevilo se to v nejnižších investicích do obnovy sadů za posledních 15 let.
Sklizeň ovoce v českých a moravských sadech loni meziročně klesla o tři procenta na zhruba 178 tisíc tun. Podle předsedy Ovocnářské unie Martina Ludvíka se loni ve srovnání s předešlými roky sklidilo nejméně broskví.
"A bohužel broskve jsou tím ovocným druhem, který je na ústupu a příliš se neobnovuje. Broskve nejsou příliš cenově schopné konkurovat dovozům z Itálie a Řecka," dodal.
Problémy pěstitelů ovoce přiblížil na Rádiu Česko předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.
Martin Ludvík na Ovocnářských dnech v Hradci Králové upozornil na studii Eurostatu, podle které má Česká republika po Estonsku druhou nejhorší věkovou strukturu sadů v celé Evropské unii.
"Problémem je to, že jsou-li sady starší, tak tam logicky není takový výnos a také kvalita ovoce je o něco nižší, respektive je v tom menší podíl stolního ovoce, který je možné lépe zpeněžit," uvedl.
Loni se nová výsadba snížila o 30 procent na 350 hektarů. To se podle Ludvíka jednoznačně projevilo na ovocných druzích, o které nebyl zájem, které jsou určeny ke zpracování. "Nevysadily se žádné výsadby broskvoní, vysadilo se minimální množství rybízu a velmi málo se vysadilo i višní," přiblížil.
Aby dokázali ovocnáři v České republice postupně zlepšovat věkovou strukturu sadů, potřebovali by podle něj ročně obnovovat minimálně 500 až 600 hektarů.
Budoucnost výsadby bude podle něj záležet na odbytu a hlavně na cenách. "Stávající nízké odbytové ceny za ovoce neumožňují pěstitelům investovat. A hlavní investicí je obnova ovocných sadů. Pokud budou ale nízké ceny pokračovat, místo obnovy budou sady raději redukovat," dodal.
