‚Enigma by proti AI neobstála.‘ Odborníci varují, jak moderní výpočetní techniky dokážou rozšifrovat data
Nacisté za druhé světové války používali šifrovací kód Enigma. Prolomení složité šifry stálo briského matematika Alana Turinga a jeho kolegy obrovské úsilí, díky tomu se druhá světová válka zkrátila až o dva roky. Podle současných odborníků by však Enigma tváří v tvář moderní výpočetní technice a umělé inteligenci příliš dlouho neobstála, upozorňuje server The Guardian.
První verze kódu Enigma prolomili polští odborníci ve 30. letech 20. století. Následná bezpečnostní vylepšení ze strany Němců ovšem znamenala, že britský logik a zakladatel moderní informatiky Turing musel vyvinout stroj nazvaný „Bomba“, který pomohl jeho týmu luštitelů rozšifrovat nepřátelské zprávy. Do roku 1943 dokázaly stroje rozluštit dvě zprávy každou minutu.
Přestože se závodu o prolomení kódu Enigma připisuje zkrácení druhé světové války až o dva roky a vznikly o něm různé hollywoodské filmy, odborníci tvrdí, že jeho rozluštění by dnes bylo triviální záležitostí.
23:46
Asymetrická šifra je fetiš. Výzkumníci s ní chtějí ukázat moc kvantových počítačů, míní Koubský
Číst článek
„Enigma by neobstála v porovnání s moderní výpočetní technikou a statistikou,“ přiblížil pro server The Guardian Michael Wooldridge, profesor informatiky a odborník na umělou inteligenci (AI) na Oxfordské univerzitě.
Zařízení Enigma byl elektromechanický stroj, který se podobal psacímu stroji, se třemi rotory, z nichž každý měl 26 možných poloh. Využíval také reflektor, který posílal signál zpět přes rotory, a zásuvnou deskou, která vyměňovala dvojice písmen. Jeho uspořádání znamenalo, že i když byla dvakrát stisknuta stejná klávesa, pokaždé vzniklo jiné písmeno. Navíc se počáteční nastavení měnilo každých 24 hodin.
„Zařízení Enigma získalo svou sílu proto, že počet možných způsobů, jakými lze zprávu zašifrovat, byl astronomicky velký. Příliš velký na to, aby ho člověk mohl vyčerpávajícím způsobem ověřovat,“ řekl Wooldridge a doplnil, že Turingovy „bomby“ byly hrubé mechanické počítače s pevným zapojením, které prohledávaly obrovské množství alternativ, jak dešifrovat nacistické zprávy.
‚Útok hrubou silou‘
Doktor Mustafa A. Mustafa, vedoucí lektor softwarové bezpečnosti na Manchesterské univerzitě, upozornil, že klíčem k úspěchu Turinga a jeho kolegů bylo, že Enigma měla řadu slabin, včetně toho, že žádné písmeno nebylo po zašifrování reprezentováno jako samo sebe.
23:57
Vyhubí AI lidstvo? ‚Není to jen strašení,‘ bojí se Romportl. ‚Lidé AI řídí, nejsou pasivní,‘ říká Kačmár
Číst článek
„Byl to útok hrubou silou, kdy se zkoušeli všechny různé kombinace. Ale s těmito slabinami Enigmy se jim to podařilo. Dokázali to zautomatizovat tak, aby to udělali dostatečně rychle a kód prolomili,“ popsal.
Dnes by však tento proces byl mnohem méně náročný, a to i díky technologii, jejímž průkopníkem byl sám Turing – umělé inteligenci. „Bylo by jednoduché znovu vytvořit logiku bomb v běžném programu,“ vysvětlil Wooldridge a poznamenal, že to dokázal například model AI ChatGPT. „Pak by s rychlostí moderních počítačů byla pracná práce s bombami hotová ve velmi krátkém čase.“
Podle Wooldridge by bylo možné nasadit i řadu moderních statistických a výpočetních technik. „A výkon moderních datových center si lze jen těžko představit,“ objasnil s tím, že moderní výpočetní výkon by Turinga ohromil. „Enigma by se jim ani zdaleka nevyrovnala,“ dodal.
Bezpečnost dat
Ale zatímco Enigmu by moderní výpočetní technika rychle zneškodnila, metody jako Rivest-Shamir-Adlemanova (RSA) šifra – systém původně vyvinutý v roce 1977 a založený na velkých prvočíslech – zůstávají odolné.
33:01
Největší riziko AI? Že vytvoří svět, ze kterého se nám nebude chtít vystupovat, míní kybernetik Jiří Matas
Číst článek
„V případě RSA jde o problém faktoringu velmi velkých čísel. Techniky hrubé síly – hledání všech alternativ – na tyto problémy prostě nefungují,“ řekl Wooldridge, i když poznamenal, že takové techniky nemusí obstát proti budoucímu vývoji. „Pokud kvantové počítače někdy naplní svůj teoretický potenciál, pak možná budeme potřebovat zcela nové techniky, abychom udrželi naše data v bezpečí,“ řekl.
Přestože kód Enigmy by moderním technologiím dlouho neodolal, Mustafa zdůraznil, že jeho prolomení během války bylo obrovským úspěchem, a to i proto, že byl považován za neprolomitelný. „To, že se jim ho podařilo rozluštit – trvalo jim to měsíce, více než rok – během války, to byla obrovská věc. Bůhví, co by se stalo, kdybychom Enigmu nerozluštili včas,“ řekl.
