Čína oslabila jüan na nejnižší hodnotu za jedenáct let. Dojde k výprodejům na trzích, říkají analytici
Čína v pondělí domácí měnu jüan oslabila na nejnižší hodnotu za více než deset let a požádala státní společnosti, aby pozastavily dovoz zemědělských produktů z USA, napsala agentura Bloomberg. Peking tak reaguje na nová americká cla, která by se měla dotknout téměř veškerého jejího vývozu do Spojených států. Čínská státní plánovací komise v reakci na zprávu čínských úřadů uvedla, že dovoz zemědělských produktů USA do Číny nebyl zastaven.
Komise uvedla, že mezi 19. červencem a 2. srpnem koupila americkou sóju, čirok, pšenici, vepřové a bavlnu. Čínské firmy požádaly o výjimku z placení cel u těchto produktů. V srpnu také plánuje dovoz dalších sojových bobů z USA, napsala agentura Reuters.
Čínská ekonomika je nejpomalejší za 27 let. Přispěla k tomu i obchodní válka se Spojenými státy
Číst článek
Americký prezident Donald Trump minulý týden oznámil uvalení cel deset procent na zboží z Číny, jehož roční hodnota dovozu do USA činí 300 miliard amerických dolarů (sedm bilionů Kč). Cla mají začít platit od 1. září. Nově tak bude cly zatížený téměř veškerý dovoz z Číny. Trump přišel s tímto krokem jen krátce poté, co obě strany obnovily jednání, která mají zastavit obchodní válku. Ta otřásla finančními trhy a ohrožuje globální ekonomický růst.
Podle čínských úředníků zabývajících se vyjednáváním Trumpova oznámení šokovalo Peking, který slíbil odplatu. Nyní tak Čína přichází s kroky, které se týkají oblastí, jež Trump tvrdě kritizuje - nepoctivé ovlivňování kurzu měny kvůli pomoci vývozcům a nedodržení slibu, že Čína bude nakupovat více amerických plodin.
„Je to jeden z nejhorších scénářů,“ řekl šéf výzkumu asijských finančních trhů v Rabobank Michael Every. Podle něj na trzích nejprve dojde k výprodejům, pak se Trump probudí a situace se mnohem více zhorší. V reakci na zprávu akcie v Asii a měny rozvíjejících se zemí klesly a investoři naopak kupovali japonský jen, americké státní dluhopisy a zlato.
Zbraň v obchodní válce?
Čína v pondělí poprvé po 11 letech nechala jüan prolomit politicky citlivou úroveň sedm jüanů za dolar. To naznačuje, že by mohla využít devalvaci jako zbraň v obchodní válce s Washingtonem.
„Čína snížila cenu své měny na téměř historické minimum. Říká se tomu manipulace s měnou, která Čínu velmi oslabí“, uvedl poté prezident Trump na twitteru. Trump kritizoval také americkou centrální banku, že nereagovala na měnovou politiku Číny a Evropy a minulý týden nesnížila úrokové sazby dostatečně.
Jüan oslabil na 7,0267 za dolar, nejníže od února 2008, a poprvé od prosince je slabší než 6,9 za dolar. Takzvaný offshore jüan, se kterým se může volně obchodovat v zahraničí, oslabil o téměř dvě procenta na rekordní minimum.
Prolomení úrovně sedm jüanů za dolar je podle ekonoma Macquarie Securities Larryho Hua způsobeno řadou faktorů. Patří mezi ně eskalace obchodní války, zpomalení čínské ekonomiky a ochota čínské centrální banky PBOC tolerovat vyšší nestabilitu jüanu.
Obchodní dohoda s USA není zaručená, varuje Čína. Mezi zeměmi zůstávají rozpory
Číst článek
PBOC připisuje vývoj kurzu ochranářství a očekávání dodatečných cel na čínské zboží. Současně však tvrdí, že je stále schopna udržet měnu stabilní.
Analytik Capital Economics Julian Evans-Pritchard dodává, že při spojení pondělní devalvace s obnovením hrozby cel je patrné, že PBOC učinila ze směnného kurzu zbraň. Skutečnost, že Čína nechala měnu prolomit hranici sedmi jüanů, naznačuje, že opustila naději na obchodní dohodu, dodal.
Pokles dolaru však není pro Čínu bez rizika. V polovině roku 2015 vyvolala devalvace odliv kapitálu a destabilizovala globální trhy. Přísnější kontrola kapitálu v současnosti by však mohla tentokrát odlivu zabránit. Levnější měna by také mohla spustit další odvetu od amerického prezidenta, který již několikrát varoval, že cla může dále zvýšit.
