ČSSD kritizuje návrh finanční ústavy. Chce, aby ho vláda předělala
Poslanci projednávají ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti, který zavádí sérii protidluhových opatření. Takzvaná finanční ústava počítá například se stanovením maximálního limitu pro výši vládního dluhu nebo se vznikem Národní rozpočtové rady. Opoziční ČSSD má ale k dluhové brzdě výhrady a bude chtít změny.
„To není otázka toho, že by chtěla zdržovat projednávání této normy. Dokážeme si ji představit, pouze s upravenými parametry,“ potvrdil předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka.
Podle sociální demokracie je vládní návrh zastaralý a měl by víc odpovídat aktuální míře zadlužení státu. ČSSD také vadí, že k této ústavní změně chybí prováděcí zákon.
„Budeme navrhovat přerušení projednávání tohoto návrhu zákona do doby, než bude připraven zákon prováděcí. Případně je tady ve hře varianta vrácení k dopracování vládě tak, aby zohlednila také parametry, které by měly být aktuální a měly by reagovat na současné zadlužení,“ uvedl šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc.
Ministr financí a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek slíbil, že bude výhrady sociálních demokratů respektovat.
„Jsem si zcela vědom faktu, že výše jednotlivých pásem u dluhové brzdy neodpovídá názoru opozice a že v diskuzi ve druhém čtení budou požadavky na změny ne snad systému, ale zásadní změny parametrů. Dopředu signalizuji vstřícnost k těmto návrhům,“ upozornil.
Přísná norma, ale až pro příští vládu
Ministr dopravy Zbyněk Stanjura z ODS věří, že se vláda s opozicí nakonec dohodne: „V zásadě se dá říct, že se jedná o nastavení takových pravidel, aby vláda a sněmovna nemohly příliš zadlužovat Českou republiku. Mělo by to být přijato ústavním zákonem, to znamená, že se musíme domluvit i s ČSSD, aby ten zákon měl šanci i v Senátu. Já věřím, že tu shodu najdeme.“
Už při překročení hranice veřejného dluhu o 40 procent HDP by podle návrhu měla vláda přistoupit k některým opatřením. Klíčovou hranicí má být 45 procent HDP.
Při jejím dosažení bude muset vláda snížit výdaje nejméně o tři procenta a zastropovat výdaje na další tři roky. Také bude muset zmrazit platy ve veřejném sektoru a snížit mzdy státníků o 20 procent.
Pokud by veřejný dluh stoupl na 50 a více procent hrubého domácího produktu, musel by kabinet žádat sněmovnu o důvěru.
Sobotkovi vadí, že vláda chce novými pravidly svázat až své nástupce. „Předkládají tuto na první pohled tedy rozpočtově velmi přísnou normu a to v situaci, kdy ví, že už na ně nedopadne. A pokud tento návrh ústavního zákona nemá být jenom politickou deklarací, plácnutím do vody, pak tady musí dojít k dohodě mezi vládou a opozicí,“ zdůraznil.
