Do neděle musí ministerstvo financí předložit návrh rozpočtu. ‚Víme toho velmi málo,‘ říká analytik
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS, ve volbách do Sněmovny bude kandidovat za Spolu), avizoval, že návrh rozpočtu na příští rok bude počítat se schodkem 280 miliard korun. Vláda může rozpočet upravovat, konečné znění musí předložit do konce září. „Víme toho velmi málo. Debatovat by se mělo o tom, co na konci září vzejde z jednání vlády,“ myslí si analytik České spořitelny Michal Skořepa.
Šéf financí ve středu seznámil kolegy ve vládě s hrubým náčrtem rozpočtu. Z toho, co zatím víme, jak se vám jeví?
No, my toho zatím víme velmi málo. Vlastně jediná cifra, která vyšla oficiálně navenek, která skutečně v tom návrhu je, to je ten deficit 280 miliard
Potom jsme slyšeli pár nějakých drobných přestřelek ohledně peněz na hasiče a podobné jednotlivosti, ale tam není úplně jasné, co v tom návrhu vlastně bylo. A já si osobně myslím, že je to vlastně i v pořádku. Ten letní návrh ministerstva financí, který půjde do vlády, to je jenom nějaký počáteční výstřel, taková črta. Teprve během září bude ve vládě probíhat skutečně detailní politická diskuze.
A teprve to, co z ní na konci září vzejde, je podle mě něco, o čem už se má debatovat, jestli to v pořádku nebo ne. Ta čísla, která se probírala ve středu, to je jenom takový úřednický návrh, který vlastně není zas tak zajímavý.
Výkon ekonomiky ve druhém čtvrtletí roku, potvrzuje prognózu České národní banky, podle které letos česká ekonomika vzroste o 2,6 %. Je to v souladu i s daty Českého statistického úřadu. Jak může růst ekonomiky, který je rychlejší, než se očekávalo, ovlivnit sestavování rozpočtu? Pro rozpočet je to obvykle velmi dobrá zpráva, protože zejména ta příjmová stránka, co se týče daní, je na tom velmi silně závislá.
Buď na růstu ekonomiky, to jsou především nepřímé daně, anebo na růstu mezd a platů, to jsou přímé daně, to znamená daně z příjmů, ať už firemních nebo domácností.
25:57
Ekonom Kovanda: Ozdravování veřejných financí se zastavilo. Příští rok má schodek být 280 miliard
Číst článek
Čili pokud tohle všechno roste rychleji, tak je to pro státní rozpočet určitě dobrá zpráva. Protože příjmová strana roste rychleji, zatímco výdajová na to kromě nějakých drobných položek takřka nereaguje.
Takže se dá zjednodušeně říct, že čím rychleji nás překvapuje ekonomika svým růstem, tím menší by měl být deficit, se kterým ten rozpočet na konci roku skončí.
Zbyněk Stanjura za svou prioritu označil udržení schodku veřejných financí na letošní úrovni, kdy by podle prognózy ministerstva měla činit 1,9 % HDP. Podle pravidel rozpočtové odpovědnosti by se tedy měl deficit rozpočtu na příští rok snížit zhruba na 230 miliard korun. Odpovídá to podle vás realitě? Myslím si, že zhruba ano. Jenom upozorním, že tohle číslo je součet hospodaření vlády a také krajů a obcí, které jsou zpravidla už mnohá léta v přebytcích. Takže to není jenom zásluha vlády samotné.
Ministři za priority pro veřejné výdaje označují investice do výstavby bytů a dopravní infrastruktury. Za důležitý považují i růst výdajů na obranu s ohledem na mezinárodní bezpečnostní situaci. Jak to zní z pohledu ekonoma? No, já k tomu v podstatě jako ekonom nemám co dalšího říct, protože to jsou prostě politické priority.
23:21
Eurokomisař: Zemědělství je prioritou. S prázdným žaludkem nelze budovat Evropu ani vyhrát válku
Číst článek
Vláda hodnotí to, co si přeje česká populace nebo to, kam by měla být tato země vedená. A my se jako ekonomové jen můžeme ptát, jestli se toho dosahuje tím nejlepším způsobem, jestli se vybírají peníze tím správným způsobem a tak dále. Ale ty samotné priority, to si prostě vybírá populace, ve které samozřejmě nejsou zdaleka jenom ekonomové.
O prázdninách vypukla v neziskovém sektoru panika, že v předběžném návrhu rozpočtu ministerstva se údajně nepočítalo s žádnou částkou na národní dotace. Podle premiéra Petra Fialy šlo ale prý o chybnou interpretaci. Připouštíte, že mohlo jít o omyl? Tyhle karty drží v ruce ministerstvo financí nebo případně vláda jako celek. Do toho nevidíme, takže netuším.
Trochu bych se divil, že by tam byla vysloveně chyba, kterou by úředníci pustili ven. Zejména, kdyby měla podobu nuly. Spíš by tam bylo nějaké nepochopení. Asi se někdo podíval do špatného sloupečku nebo bylo někde v textu něco špatně popsáno, ale hodně bych se divil, že by nějaká položka, která dosud mívala zřetelnou kladnou hodnotu, zničehonic spadla na nulu.
Jak pravděpodobné je podle vás, že budeme do nového roku vstupovat v rozpočtovém provizoriu? Jinými slovy, v čem myslíte, že by chtěla případná nová garnitura ten současný návrh státního rozpočtu měnit? No, těžko říct, protože ty signály přicházející zejména od hnutí ANO, které by mohlo být dominantní složkou případné budoucí vládní koalice, úplně jasné nejsou.
Model STEM: ANO a Spolu oslabilo, SPD si naopak polepšilo. Do Sněmovny by se dostali i Motoristé
Číst článek
Já jsem zachytil na jednu stranu námitky, že ten deficit je příliš vysoký, na druhou stranu, že je potřeba na řadě výdajových front přidat, což nejde úplně dohromady. Takže nevím. A pravděpodobnost rozpočtového provizoria je, myslím, docela vysoká.
Bohužel Česko spadlo do tohohle toho módu už někdy zhruba před 12 lety. Volby jsou na podzim, tím pádem je potom doslova pár týdnů na to, aby se nová vláda zkusila podívat na rozpočet.
A pokud ho chce překopat, a to ta současná taky před čtyřmi lety udělala, tak na to má málo času a nezbývá jí, než jít do rozpočtového provizoria. To je pro fungování veřejných financí určitě nepříjemné, ale není to úplná tragédie.
Není to tak, že by to tu ekonomiku položilo. Čili já bych se toho zase tolik nebál. Ale myslím si, že do budoucna bychom měli hledat nějaký způsob, jak se posunout zpátky do té varianty, kdy byly volby na jaře. Tím pádem by na tyhle debaty byla do konce roku řada měsíců.
