Ekonomka Švihlíková: Vysoké ceny energií škrtí český průmysl. Klíčové je udržet výrobní kapacitu
Český statistický úřad zpřesnil odhad hrubého domácího produktu. V prvním čtvrtletí 2024 mezičtvrtletně stoupl o dvě desetiny procenta, meziročně o tři desetiny. Potvrzuje to růst naší ekonomiky? Která odvětví negativním trendům vzdorují a která bojují o přežití? Ekonomka Ilona Švihlíková v pořadu Jak to vidí... přiblíží, jak se vyvíjejí příjmy domácností, jejich úspory a investice, a vysvětlí, proč se proměnil žebříček největších ekonomik světa.
„Růst je tak slabý, že ho ekonomicky interpretujeme jako stagnaci. V porovnání se Slovenskem a Polskem jsme na tom podstatně hůře, blížíme se spíše vývoji v Německu, které se potýká s nemalými problémy,“ říká ekonomka Ilona Švihlíková.
„Dochází k výraznému propadu investic, který je dán těžkým ekonomickým prostředím nejen v České republice, ale i v celé EU. Roli hrají vyšší úrokové sazby, které investice zdražují. Řada firem si zkrátka investování rozmyslí,“ vysvětluje dále.
Ztráta výrobní kapacity?
O stavu naší ekonomiky leccos vypovídá i hrubá přidaná hodnota, která první čtvrtletí klesla mezičtvrtletně o desetinu procenta, meziročně o sedm desetin. Podle Švihlíkové je však nutné dívat se na jednotlivé sektory zvlášť.
„Páteří naší ekonomiky je průmysl a zejména ten zpracovatelský se potýká s velkými problémy. Nejvíce jsou postižena odvětví, která jsou energeticky náročná – kovovýroba, hutnictví a slévárenství. Z 25 hlavních odvětví, které Český statistický úřad sleduje, je nadpoloviční většina pod vrcholem let 2015 a 2019.“
Klíčovou otázkou podle Švihlíkové je, zda jde o krátkodobý výkyv, anebo dlouhodobý problém, který by naznačoval i ztrátu některých výrobních kapacit. Pro příklady se nemusí chodit daleko. Problém hutní společnosti Liberty Ostrava se týká celé výroby oceli v České republice.
25:11
Situace nahrává víc lidem než firmám, pracovníci budou agresivněji jednat o mzdách, tvrdí ekonomka
Číst článek
Jedno z mála odvětví, které vzdoruje negativním trendům, je automobilový průmysl. „Ten to jakoby drží. Oproti tomu řada tradičních odvětví těžkého průmyslu je ale ve velkých problémech, což je velmi důležitá zpráva hlavně z hlediska budoucího udržení naší výrobní kapacity. Jedním z dominantních problémů jsou samozřejmě ceny energií.“
Raději do Číny nebo USA
Pokud bychom chtěli dynamiku vývoje porovnat s některou evropskou zemí, dává podle Švihlíkové největší smysl srovnání s Německem, i s vědomím toho, že německá ekonomika je podstatně větší a na rozdíl od nás výrobní kapacity vlastní.
„Přesto vidíme, že i tam řada výrob, zejména v chemickém průmyslu a v průmyslu, který je více energeticky náročný, má problémy a nejsou na výkonnosti ani let 2014 a 2015.“
Řada firem se proto rozhodla, že bude svoji produkci přemisťovat jinam, nejčastěji do Spojených států, kde je cena zemního plynu podstatně nižší než v EU, nebo do Číny, která je energeticky mnohem lépe zajištěná než Evropa.
„Jde o trh, který je obrovský a který poměrně hodně inovuje. Svoje aktivity tam přemístí třeba agrochemická firma BASF. Naopak některé fotovoltaické továrny v Německu oznámily, že minimálně část své produkce převedou do Spojených států, kde na ně mimo jiné čekají velmi významné daňové úlevy, které připravila Bidenova administrativa,“ doplňuje ekonomka.
