Průmysl chce 1,6 miliardy na pomoc s energiemi. Navrhujeme vyplatit nulu, píše resort financí

Ocelárny, papírny nebo chemičky, které mají energeticky náročnou výrobu, zatím nevědí, jestli dostanou od státu slíbenou miliardovou pomoc. Peníze mají získat jako kompenzaci za drahé emisní povolenky, a to zpětně za loňský rok. Ministerstvo financí ale v květnu napsalo k návrhu na vyplacení této podpory připomínku, že na to letos prostě nejsou peníze.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tisková konference vlády

Podle informací Českého rozhlasu ministr Zbyněk Stanjura (ODS) počítá s tím, že se peníze nakonec vyplatí, hledá se ale z jaké výdajové položky | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

O sumu v celkové výši 1,64 miliardy korun si přitom letos požádalo celkem 34 průmyslových firem. Vyplatit ji stejně jako loni navrhlo ministerstvo životního prostředí, které spravuje peníze získané právě prodejem povolenek.

Bezplatné emisní povolenky v průmyslu skončí, schválili europoslanci. Podpořili i uhlíkové clo

Číst článek

Kompenzace jsou pro firmy s velkou spotřebou elektřiny, jejíž cena loni raketově rostla. Kromě nejistoty kvůli válce na Ukrajině a nedostatku plynu v Evropě ji táhla vzhůru právě i rostoucí cena povolenek na CO2.

Na pomoci nejcitlivější části průmyslu se už v minulých letech také shodla Evropská unie, a to z obavy, aby se ocelárny, hliníkárny a další výroby, které jsou nejvíc pod tlakem přechodu na bezemisní ekonomiku, neodstěhovaly kvůli vysokým nákladům na energie z Evropy nebo v jednotlivých zemích nezkrachovaly.

„Návrh představuje záruku zachování konkurenceschopnosti vybraných odvětví průmyslu v rámci globálních trhů i v rámci vnitřního trhu EU,“ uvedl také resort životního prostředí v důvodové zprávě k návrhu nařízení vlády o kompenzacích.

Ujištění ministra

Jenže v připomínkovém řízení k návrhu ministerstvo financí napsalo, že se letos musí šetřit. „S ohledem na současné možnosti státního rozpočtu a snahu vlády o konsolidaci veřejných financí Ministerstvo financí nesouhlasí s vyplacením kompenzací za rok 2022 a požaduje v předmětném nařízení vlády stanovit na tento účel nulovou částku,“ stojí v dokumentu.

Zpoplatnění emisí je pochopitelné. Tempo zavádění ale potrápí i střední třídu, varuje europoslanec Vondra

Číst článek

Proti tomu se ale ohradilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Podle něj se peníze vyplatit musí a žádá proto, aby mu je úřad ministra Zbyňka Stanjury (ODS) převedl z rozpočtové rezervy Všeobecné pokladní správy a resort je pak mohl poslat podnikům.

„Vyřešení otázky financování ze státního rozpočtu pokládáme za zcela zásadní,“ uvedl resort průmyslu a obchodu. Podle jeho mluvčího Marka Vošahlíka úřad na kompenzacích pro průmysl trvá. „Jednání o této záležitosti nyní probíhají,“ uvedl.

Ministr financí Zbyněk Stanjura přitom už dříve ujišťoval, že peníze podniky i přes plánované úspory dostanou. „Jestli se bavíme o dotacích pro energeticky náročné podniky, tak ty neškrtáme,“ řekl například v rozhovoru pro Český rozhlas v polovině května.

Ministerstvo financí své nové stanovisko v připomínkovém řízení podle mluvčí Michaely Lagronové nebude komentovat. Podle informací Českého rozhlasu nicméně ministr Stanjura počítá s tím, že se peníze nakonec vyplatí, hledá se ale z jaké výdajové položky.

Firmy na penězích trvají

Na penězích trvají i samotné firmy, podle nich to nejde brát jako škrt nějaké dotace. „Jedná se o kompenzaci povolenou Evropskou komisí, jejímž prostřednictvím členské státy včetně Česka vracejí část vysokých nákladů na elektřinu firmám v energeticky náročných odvětvích,“ upozornil šéf Ocelářské unie Daniel Urban.

„Drahá emisní povolenka znamená drahou elektřinu a nižší schopnost konkurovat dovozu ze zemí, které si ochranou klimatu a životního prostředí moc nelámou hlavu,“ dodal.

Podle důvodové zprávy materiálu ministerstva životního prostředí je asi třetina firem s nárokem na kompenzace v sektoru výroby železa a oceli, pětina v sektoru výroby papíru a lepenky a zbytek je odvětví chemického průmyslu nebo výroby hliníku. Zhruba 85 procent společností sídlí v Moravskoslezském a Ústeckém kraji.

Ceny povolenek začaly výrazně zdražovat od roku 2020.

Vývoj cen povolenek CO2 od roku 2013 | Zdroj: Důvodová zpráva MŽP

V roce 2021 vyplatilo celkem 14 členských států jako pomoc energeticky náročnému průmyslu pro udržení konkurenceschopnosti celkem 2,38 miliardy eur. Nejvíc z toho Německo, a to 833 milionů eur celkem 839 firmám. Česko poskytlo svým 30 podnikům celkem 41,5 milionu eur. S růstem cen emisních povolenek v dalších letech nároky na kompenzace rostou.

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme