Energie 2023: možné zdražování uvidíme na složenkách až v následujících letech, odhaduje analytička

Během uplynulého roku jsme se museli vypořádávat s nedaleko zuřící válkou, s obrovskou energetickou krizí, s extrémním nárůstem cen energií, s inflací a tak dále. Jaké jsou vyhlídky do právě začínajícího roku 2023?
Z pohledu domácností a konečných spotřebitelů, když to tak řeknu, pokud jde o ceny elektřiny a plynu, tak si myslím, že vyhlídky jsou takové, jako vidíme na zálohách, které platíme každý měsíc...

Takže nic moc.
Takže nic moc, protože elektřina a plyn pro spotřebitele už je nakoupena za vysoké ceny, které vznikly v roce 2022 a většině spotřebitelů už se měnit nebudou, takže je budou mít tak, jak je mají už nastavené. 

A samozřejmě pokud někdo kupuje elektřinu za aktuální tržní, takzvané spotové ceny, tak tam změny mohou být, ale jak se budou vyvíjet, jestli budou ještě růst, nebo budou naopak klesat, to bohužel neví v tuto chvíli skoro nikdo. Jenom pro představu, kdybychom tady seděli touto dobou před rokem, tak tehdy se očekávala pro rok 2022 velkoobchodní cena elektřiny kolem dvou set dvaceti eur za megawatthodinu a devadesát eur u plynu, potom toto ještě kleslo na sto padesát eur. Nyní je situace taková, že jsme v roce 2022 byli svědky cen i tisíc eur za megawatthodinu.

Pětinásobných cen…
Ale to byl opravdu jenom takový jeden výstřelek, ale ke konci roku se pohybovaly kolem tří set padesáti eut, takže o třetinu víc, u plynu to bylo podobné. Takže predikce jsou hrozně těžké.

Rok 2023 bude drahý

Zůstaňme u těch záloh jako takového indikátoru, v jaké situaci teď jsme a jak by se to mohlo vyvíjet do příštích měsíců. Chápu to správně, že se nedá očekávat vzhledem k tomu, že ty firmy nakoupily elektřinu a plyn nějak dopředu, že by se zálohy lidem ještě nějak skokově zvyšovaly?
Pokud by se nějakým způsobem výrazně zhoršila situace na trhu, tak je možné, že by se to začalo promítat ještě v tom dalším roce, ale já si myslím, že případné změny k horšímu nebo další zdražování v roce 2023 se budou především promítat do cen, které uvidíme na svých složenkách až v roce 2024 nebo 2025.

Takže rok 2023 drahý bude, ale uvidíme to až o rok později? 
Ano.

A když jsme zmínili, že firmy nakupují energii, tedy plyn a elektřinu, dopředu, tak to je na půl roku, na rok, na rok a půl, jak kdy?
Já myslím, že ty firmy mají různé obchodní modely asi podle typu zákazníků, ale klíčoví dodavatelé, jako je ČEZ a E.ON, Pražská energetika, většinou nakupují téměř celou tu spotřebu, na jakou mají smlouvu pro zákazníka, něco dokupují potom na aktuálním trhu, ale většinou to nakupují takto dopředu. Ten, kdo to nedělal, byla třeba Bohemia Energy, která už tu není.

Kde vzít plyn na příští zimu

Od koho nakupují tu energii? Teď už se nenakupuje od Ruska?
Od Ruska jsme nakupovali plyn. Vzhledem k válce na Ukrajině a následně evropským sankcím Rusko začalo razantně snižovat dodávky do Evropy. My momentálně, ačkoliv ještě na začátku roku a v průběhu roku 2022 jsme byli závislí na ruském plynu z devadesáti osmi procent, tak na konci roku 2022 byla závislost na Rusku naprosto minimální, asi v řádu nějakých procent, dejme tomu. Ale nějaké přímé nákupy z Ruska jsme neměli moc ani předtím. Jediný, kdo měl přímou smlouvu s Gazpromem, ruským státním dodavatelem plynu, byl ČEZ, a to pro plynovou elektrárnu Počerady, což bylo velmi malé množství pro trh. Ale jinak se plyn nakupoval na evropském trhu, kde se míchaly různé dodávky plynu z Ruska, ale i z jiných zemí.

Teď jsou v kurzu právě ty jiné země, předpokládám, tak jaké? Mluvilo se o Blízkém východu - tak možná Katar?
Ruský plyn, který proudil do Evropy potrubím a byl relativně levný, se nahradil z velké části dodávkami takzvaného zkapalněného zemního plynu, který je známý pod zkratkou LNG, který se dopravuje ve velkých tankerech po moři do přístavů. Tam se opět zplynuje a teprve potom se dopravuje potrubím do nitra Evropy, což znamená třeba do Česka, protože my nemáme pobřeží. Ty země, z kterých nejvíc proudí, to byly v roce 2022 Spojené státy, ale i Rusko, které prodávalo LNG, země jako Alžír, Katar, Nigérie, Egypt.

To jsou ty země, ze kterých bude Česko brát plyn i do budoucna, je to tak?
Česko asi nejvíc nakupuje, nebo respektive firmy, které dodávají plyn do Česka, nejvíc nakupují na evropském trhu. Jedná se o uzavření nějaké nové dlouhodobé smlouvy na dodávky LNG, aby tady byla nějaká jistota. ČEZ si pronajal kapacitu na asi třetinu spotřeby plynu České republiky v holandském terminálu a mluví se také o tom, že by Česko mělo uzavřít nějakou dlouhodobou smlouvu i na dodávky LNG. Ale tady je otázka, kdo nakonec tu dlouhodobou smlouvu podepíše. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš mluvil o tom, že běží jednání s Alžírem, Norskem, Katarem, ale ta jednání zatím nejsou u konce a myslím si, že jestli někdo podepíše nějakou dlouhodobou smlouvu, tak to bude muset být stát, nikoliv polostátní firma.

Já se ptám i z toho důvodu, že teď budeme muset zase začít plnit zásobníky na příští zimu, tak odkud asi ten plyn budeme brát? Protože to stát asi musí urychleně řešit. 
Musí to řešit i obchodníci, stát jim s tím samozřejmě může pomoct, protože zatím ten obchod je v rukou soukromých nebo polosoukromých firem, jako je ČEZ, a zásobníky se začnou plnit po konci topné sezony, což znamená většinou od dubna.

Tak máme ještě čtyři měsíce. 
Je to velká otázka, jak se budou plnit, protože například nedávná zpráva Mezinárodní energetické agentury varovala, že rok 2023 může být pro Evropu ještě těžší zkouškou, protože ruské dodávky plynu budou zřejmě nadále klesat. Celosvětové dodávky zkapalněného zemního plynu mohou být omezené, protože tankery mohou třeba za lepší ceny směřovat do Asie, kde se může uživit třeba poptávka Číny a za lepší ceny, dejme tomu. Takže není úplně jasné, jestli náhodou nebude v Evropě nějaký plyn chybět. Mezinárodní energetická agentura varovala, že by mohlo chybět až třicet miliard kubíků. Pro představu Česko má roční spotřebu asi kolem osmi miliard.

To byl plyn. Co elektřina, jak je na tom Česko s elektřinou?
Česko vyrábí elektřiny víc, než spotřebuje, takže je na tom relativně dobře. Nicméně obchoduje na evropském trhu za evropské ceny, na volném trhu, který funguje v Evropě a i u nás od roku 2006, a od toho se odvíjejí ceny. Ale že by byl v Česku nedostatek elektřiny, tak to snad nehrozí.

Jak udržet cenu elektřiny na uzdě

A ten trh funguje? 
Mluvilo se o tom, že by i na energetickém trhu nebo na energetické burze měly být nějaké pojistky, jako existují třeba na burze cenných papírů, kde když se děje něco mimořádného a nějaké akcie začnou třeba enormně padat, tak se zastaví obchodování na určitou dobu, udělá se pořádek, zjednodušeně řečeno, a pak se teprve obchodování obnoví, aby nedocházelo k nějakým nesmyslným výkyvům. Taková brzda na energetické burze neexistuje. Takže když byly obrovské výkyvy jako v srpnu 2022, kdy megawatthodina stála tisíc euro a nikdo to nekupoval; a hlavně ten, kdo obchoduje přes burzu, tam musí skládat zálohy podle vývoje cen, a ti obchodníci už neměli tak strašné peníze, aby tam mohli pořád zálohy dokládat. Takže tam vlastně uměle neexistovala nabídka, protože obchodníci nebyli schopní skládat zálohy, ale existovala velká poptávka, takže vznikla nesmyslná cena.

To je něco, čemu bychom asi do budoucna měli předcházet.
Myslím si, že to je věc, která se asi bude řešit, nebo budou chtít změnit pravidla, aby se tyto extrémní situace nějak omezily.

Evropská unie má nějaký plán do roku 2023, jak udržet ceny energií, elektřiny a plynu, tak, aby si je každý mohl dovolit?
Evropská komise má plán takového obecnějšího ražení. Jsou to jednak plánované společné nákupy plynu, evropská platforma, aby se zvýšila vyjednávací síla Evropské unie. Komise chce podporovat investice do energetické infrastruktury, aby nedocházelo k nějakým výpadkům, aby byl jednodušší obchod s energiemi. Chce zároveň podporovat větší rozvoj obnovitelných zdrojů, abychom nebyli tolik závislí na plynu nebo dalších fosilních palivech. Takže to jsou opatření, na kterých se pořád pracuje.

My jsme se věnovali energetické krizi ve Vinohradské 12 na podzim a začátkem zimy hodně, v několika epizodách, věnovali jsme se také tomu, jak moc pomáhá, nebo nepomáhá česká vláda. Jaký bude rok 2023 pro Česko a pro jeho energetickou situaci? Co nás čeká a na co bychom neměli zapomínat?
Z pohledu kroků vlády bylo nejdůležitější určitě to, že zastropovala ceny energií postupně v podstatě pro všechny skupiny spotřebitelů, nejdřív pro domácnosti, potom pro malé a střední podniky a nakonec i pro ty velké, i když u těch velkých tam jsou určitá omezení, kolik mohou té zastropované elektřiny a plynu vyčerpat. Tím vláda určila cenovou hladinu.

A samozřejmě bude záležet, jak se bude vyvíjet cena na příští topnou sezonu, která bude pokračovat v roce 2024, protože tam stropy zatím určené nejsou. Pokud by nebyly, tak cena může razantně vyrůst.

Na čem bude záviset, že cena by mohla razantně vyrůst? Je to všechno otázka pouze ruské invaze na Ukrajinu?
To určitě ne. Je to otázka dostatku zdrojů v Evropě. Viděli jsme v roce 2022, že velký vliv na cenu elektřiny měl kromě ruského plynu i výpadek francouzských jaderných elektráren. Promítá se do toho výroba v obnovitelných zdrojích, jaké je počasí, jestli jí je dost, nebo málo. Když jsem zmínila počasí, tak samozřejmě když je teplo, není tak velká spotřeba, není tak velká poptávka po energiích v zimních měsících a cena klesá. Takže faktorů, které cenu ovlivňují, je hodně, a taky nemůžeme zapomenout na povolenky na vypouštění emisí CO2, které prodražují část elektřiny vyráběné především z uhlí. 

Skončeme něčím pozitivním, protože jsme se tady celou dobu bavili jenom o rizicích, kde vzít energie a zda zdraží a o kolik. Tak naopak - mohla by se ta situace už v roce 2023 začít zlepšovat, vrátit se na nějaké cenové hladiny roku 2021?
Budeme v to věřit, protože jsou i optimistické scénáře, že když se podaří zprovoznit všechny francouzské jaderné elektrárny, nebude žádná krutá zima a nebude nadále eskalovat válečný konflikt, tak by cena mohla klesat rychleji, než se v současné době předpokládá, což by nám pomohlo potom do dalších let.

A poznáme to na zálohách?
Ano, ale v roce 2023 asi ne.