Od 1. května 2025 se mění pravidla pro placení rozhlasového poplatku. Více informací zde.

Eurozóna se potýká s rekordní nezaměstnaností

Nezaměstnanost ve státech Evropské unie platících eurem opět vzrostla a je tak vůbec nejvyšší za dobu existence eurozóny. Nečekaně vzrostl počet lidí bez práce i v sousedním Německu.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evropská unie hledá východisko z krize

Evropská unie hledá východisko z krize | Foto: European Commission Audiovisual service

Bez práce je v eurozóně podle nejnovějších dat z Eurostatu 10,9 procenta lidí. Nejvyšší nezaměstnanost trápí Španělsko, ve kterém je bez zaměstnání bezmála čtvrtina obyvatelstva.

Naopak nejlépe je na tom Rakousko s pouhými čtyřmi procenty nezaměstnaných. Čísla se zhoršila i v Německu, které se v minulých měsících chlubilo nejnižším počtem nezaměstnaných za posledních 20 let.

Přehrát

00:00 / 00:00

O to, jak by chtěla EU podpořit ekonomiku, se zajímal redaktor Ondřej Houska

Vývoj za duben tak v Německu ukončil pětiměsíční trend snižování počtu lidí bez práce. Vzhledem k pěknému dubnovému počasí se čekal optimističtější výsledek. V březnu byla totiž nejnižší nezaměstnanost od sjednocení Německa v roce 1990.

Za duben ale počet nezaměstnaných nečekaně vzrostl o 19 tisíc lidí. Celkově jsou bez práce necelé tři miliony lidí. S mírou nezaměstnanosti 6,8 procenta se přesto řadí Německo v rámci Evropské unie k zemím s nejmenším počtem lidí bez práce.

Podpora ekonomiky

Politici chtějí s těmito hrozivými čísly něco dělat, a tak se rozhodli podpořit hospodářský růst; právě ten má nová pracovní místa přinést. Důraz na podporu ekonomiky má přijít po době, kdy se Evropa soustředila hlavně na úsporná opatření.

Údajně se chystá nové celoevropská iniciativa za účel podpory evropských ekonomik. Mají například o lepší využívání evropských fondů - aby se z nich třeba již nestavěla golfová hřiště tam, kam nikdo nepřijede, ale aby byly využity k podpoře růstu ekonomiky.

Má jít například také o nové peníze pro evropskou investiční banku tak, aby se například v Evropě stavěla velká infrastruktura – ať jsou to dálnice nebo energetické sítě. Na ty projekty má jít až 200 miliard euro. Kritici ale tvrdí, že tyto velké infrastrukturní projekty budou k ničemu, pokud nepřijdou skutečné reformy.

Milan Kopp, Klára Stejskalová, Ondřej Houska, ak Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme