Spojené státy podle něj porušují uzavřené obchodní dohody, i proto nelze očekávat, že akciové trhy umažou ztráty posledních dní. Zároveň si všímá jisté míry pragmatismu, kdy jsou z cel vyjmuta například léčiva, která se do USA ve velké míře dovážejí z Evropy.

„Pro některá specifická odvětví v Americe možná mohou být cla výhodná, ale plošně v žádném případě. Už teď tam jsou velké ztráty u drobných střadatelů, zároveň jde o největší skokové zvýšení nepřímých daní od roku 1968. Čili to zaplatí americké domácnosti,“ pokračuje někdejší ministr financí.

Trumpovým deklarovaným záměrem je přivést do Spojených států investice a výrobu ze zahraničí. Mertlík ovšem podotýká, že nebývá zvykem investovat v zemi, kde je vysoká míra politické nejistoty a rizika.

„Jeden z největší problémů je, že USA ztrácejí důvěryhodnost v očích svých obchodních partnerů,“ dodává vysokoškolský učitel na Unicorn University.

Jednat a odpovídat

Mertlík se pozastavuje nad výpočtem cel, který prý nedává žádný ekonomický smysl a podle všeho vychází z obchodní bilance. „Když USA mají s nějakou zemí obchodní deficit, je to proto, že kupovaly hodně zboží a zaplatily za něj. A i když jiné země kupovaly méně amerického zboží, tak za něj také zaplatily. Čili si jsou kvit,“ zdůrazňuje.

Trump už navíc nedodává, že Spojené státy jsou globálně největším exportérem služeb, takže například bilance s Evropskou unií je ve výsledku poměrně vyrovnaná a americký deficit bezvýznamný.

„Kladu si otázku, zda si Američané skutečně myslí, že je zbytek světa ožebračuje. Anebo jde vyjednávací pozici a schválně vysoko nastavenou laťku,“ zamýšlí se Mertlík a upozorňuje na to, že evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič po Trumpově inauguraci opakovaně jezdil do Spojených států nabízet řešení, ale Američané na to nereagovali. 

Miliardář a Trumpův blízký člověk Elon Musk se o víkendu nechal slyšet, že ve vztahu k Evropě by byla nejlepší oboustranně nulová cla. Mertlík ale připomíná, že ta už zde mohla být, kdyby Trump už v roce 2016 nezastavil jednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství.

Evropa v reakci na to uzavřela obchodní smlouvy s řadou dalších zemí, což se ukázalo jako správná strategie. S USA je podle ekonoma nyní třeba jednat, ale Evropa by měla použít sílu, kterou má. A pokud budou jednání neúspěšná, musí přijít symetrická odpověď.

„Americký problém je deficit zahraničního obchodu s Evropou. Evropský problém je obrovská dominance amerických technologických firem. Čili se nabízí zdanění firem jako Microsoft, Google, Meta a další. To je pro Spojené státy podobně citlivé jako pro Evropu třeba export aut,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus výše.

Jan Bumba, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít