Manželé z jižní Moravy, kteří si nepřáli uvést své jméno, se před několika lety dostali do problémů kvůli podnikání ve stavebnictví a v autodopravě. On dlužil zhruba šest milionů korun, ona coby jeho ručitelka statisíce. Každý zvlášť vyhlásili osobní bankrot. Během pěti let tak měli splatit alespoň 30 procent svých dluhů. Ženě se to podařilo a v březnu ji soud oddlužil. Muž bude splácet ještě necelý rok. Věřitelům posílá zhruba 30 tisíc měsíčně.

V květnu se ale stalo něco, co nečekali. „Došla mi výplata a hned druhý den se nám objevila na účtu, respektive manželce, exekuce. Ta byla na necelých 16 tisíc korun. To je nezabavitelná částka, která mi zůstává na živobytí. A toho exekutora nezajímá, jestli máme co jíst, prostě to bylo strženo.“

V době koronakrize měla rodina nižší příjmy. Manžel, který jezdí kamionem pro německou firmu, byl na kurzarbeitu, manželka s dítětem doma. Museli proto požádat o pomoc rodiče. „Byla nám odebrána spousta peněz, nechápeme, jak je to možné. Málem nás to položilo.“

Peníze šly na dluh za pojištění a náklady exekutora Jana Peroutky. Ty ale zároveň muž splácí v insolvenci. Případ posoudí Exekutorská komora. Peroutkův Exekutorský úřad Chomutov postup v zaslaném vyjádření hájí. „Skutečnost, že došlo ke splnění oddlužení a osvobození manžela povinného od placení pohledávek, není skutečností, která by bránila postihu účtu manželky povinného.“

Podle manželů navíc exekutor sebral mužovi nezabavitelnou částku. V takovém případě by měl exekutor na jejich žádost peníze vrátit, jak vysvětlila Pavla Aschermannová z neziskové organizace Rubikon Centrum.

Změna insolvenčního zákona

Podobné případy podle Aschermannové nejsou ojedinělé. V praxi se setkává třeba s překvapenými novomanžely, kdy jeden z nastávajících vstoupí do oddlužení a myslí si, že tím toho druhého ochrání. Jenže po svatbě exekutor začne peníze vymáhat po obou. Chyba je podle ní v nastavení systému. „Postrádá to trochu smysl toho oddlužení. Je to nedostatek, který se stal při střetu oddlužení a exekuce a ten by se měl vyřešit. Měl by se změnit insolvenční zákon nebo občanský soudní řád, aby k těmto střetům nedocházelo.“

Doporučuje, aby manželé vstupovali do oddlužení společně a případně si taky smluvně rozdělili majetek. Pokud hrozí, že exekutor obstaví manželovi účet, je podle Aschermannové lepší, aby ho přestal používat. Ministerstvo spravedlnosti eviduje několik stížností na obdobný postup exekutorů, kteří postihli majetek manželky. Upozorňuje přitom na judikaturu Nejvyššího soudu z posledních let, která to zakazuje.

„Ministerstvo spravedlnosti zastává názor, že nelze postihovat majetek manželky povinného, vůči níž nebyla dle exekučního titulu exekuce nařízena, za situace, kdy je povinný v úpadku a je mu povoleno oddlužení. Pokud by manželka byla také povinnou v takovém exekučním řízení, postih jejího účtu exekučním příkazem by byl v souladu se zákonem,“ pokračuje mluvčí resortu Vladimír Řepka.

I zde ale existují výjimky. Jestli byl postup exekutora Peroutky v rozporu s pravidly, tak bude jasné až po prověření případu, a to i ministerstvem. To dodalo, že lidé se v těchto situacích mohou bránit návrhem na částečné zastavení exekuce a zároveň žádostí o její odklad. Žádné změny zákonů v této oblasti ale resort nechystá.

Václav Štefan Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít