Cla začnou podle Bílého domu platit postupně. Na auta je USA začnou aplikovat ve čtvrtek, v sobotu 5. dubna začnou platit desetiprocentní cla na veškeré další zboží a příští středu 9. dubna uvalí USA ještě další cla na země, které se proti nim „provinily“ nejvíce. 

„Smýšlíte o Evropské unii jako o velmi přátelské. Ale okrádá nás. Je smutné to vidět. Je to ubohé,“ citoval Trumpa web Politico.

„Oproti očekávání jde o významně horší scénář, který zvyšuje americkou míru protekcionismu. Ta je nyní nejvyšší od začátku dvacátého století, měřeno průměrnou celní sazbou,“ upozorňuje ekonom ČSOB Dominik Rusinko.

Jednou z variant, jak podle ekonomů Trumpova administrativa spočítala výši cel, která údajně na dovozy z USA uplatňují ostatní země, je, že základem nejsou cla a netarifní bariéry ostatních zemí, ale obchodní bilance USA s jednotlivými obchodními partnery. „Mírně řečeno dost podivný přístup,“ hodnotí to Tomáš Dvořák z Oxford Economics.

• Co se o clech, která od čtvrtka zavedl Donald Trump, vědělo dopředu?
• Jak Trumpova administrativa došla k číslům ohledně výše cel, která uplatňují ostatní země na USA?
• Co ohlášená cla budou znamenat pro českou ekonomiku?
• Jak jsme na tom s vývozem aut, na jejichž dovoz uvalily USA 25% cla?
• Co se z Česka do USA vyváží?
• Jak na tuto situaci můžou reagovat české firmy?
• Jakou reakci můžeme čekat od politiků?

Co se o clech, která od čtvrtka zavedl Donald Trump, vědělo dopředu?

Očekávala se cla ve výši 25 procent na dovoz aut do USA s tím, že v květnu se mají rozšířit i pro dovozy autodílů. Další kroky USA nebyly do poslední chvíle jasné. Vzhledem k tomu, že Donald Trump označil 2. duben jako den „osvobození“, očekávalo se více změn. Už v minulých týdnech, kdy byli v USA s lidmi z Trumpovy administrativy vyjednávat zástupci Evropské komise či čeští diplomaté, prosakovalo několik variant.

Šlo celkem o čtyři možnosti, jaká cla vlastně Trump vyhlásí. O třech variantách měl informace evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič, a to, že budou vyhlášena cla na auta, pak že to mohou být cla i na další vybrané obory ekonomik EU a třetí varianta mluvila o tom, že půjde o cla na vybrané země EU. Český diplomat Václav Bartuška podle svých slov v úterý dostal informaci o čtvrté variantě, a to uvalení cla 20 procent na veškerou výrobu z EU – což se stalo. Bylo ale fakticky nepředvídatelné, co Trump vyhlásí.

Každopádně američtí spotřebitelé se v prvních měsících letošního roku připravovali hlavně na cla na auta – prodej nových aut ve Spojených státech letos v prvním čtvrtletí vzrostl podle údajů ČTK meziročně o 4,8 procenta. Američané nakupovali zejména pick-upy a sportovně-užitková vozidla (SUV).

Jak Trumpova administrativa došla k číslům ohledně výše cel, která uplatňují ostatní země na USA?

Teorií, kde se vzala výše údajných cel, která ostatní země včetně EU uplatňují na americké dovozy a tím podle Trumpa „okrádají“ americké občany, je několik. V tabulce, kterou americký prezident ukázal na tiskové konferenci, je u EU uvedeno, že v průměru uplatňuje na dovozy z USA clo 39 procent. Proto USA – velkoryse – stejně jako u ostatních zemí stanovují reciproční clo poloviční, zaokrouhlené nahoru, tedy v případě EU jde o 20 procent.

Nicméně podle oficiálních dat EU je průměrné clo na americký dovoz pouze 3,9 procenta. Z toho například u aut bylo jedno z nejvyšších, a to 10 procent. Nejčastěji ekonomové jako vysvětlení uvádějí to, co řekla dodatečně i Trumpova administrativa, že započetla ke clům ještě další obchodní opatření.

Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jaromíra Šindela jde o různé netarifní bariéry, údajné manipulace s měnovými kurzy a také vyšší DPH uplatňované v Evropě. „Tyto ne úplně aditivní faktory ústí v ‚Trumpův‘ výpočet evropských cel uvalených na americké dovozy ve výši 39 procent vs. jednociferná skutečnost. Evropská komise přináší krátký přehled ohledně US-EU obchodu, kde v rámci debaty o disproporčních clech na automobily připomíná 25procentní americká cla na dovozy pickupů do USA, které nejen v podobě Ford F-150 kralují tamním prodejům,“ upozornil v komentáři ke clům Šindel.

Podle ekonoma institutu Oxford Economic Tomáše Dvořáka se vedle tohoto vysvětlení nabízí ještě další, pravděpodobnější. A to, že Američané cla nastavili hlavně podle jejich obchodní bilance s jednotlivými zeměmi. A jako „laskavost“ to vydělili dvěma. „Mírně řečeno dost podivný přístup,“ hodnotí Dvořák.

Souhlasil by ale s podle něj hlavním zájmem USA – snížit americký obchodní deficit. O možnosti výpočtu cel přes obchodní bilanci píše například ekonomický novinář časopisu The New Yorker James Surowiecki. Na síti X zároveň upozornil na odpověď americké administrativy, která to popírá a předkládá údajné vzorce, podle kterých výši cel vypočítala.

Podle ekonoma České spořitelny Davida Navrátila teorie o tom, že cla ve skutečnosti odpovídají polovině obchodního deficitu USA s jednotlivými zeměmi, vypadá dost reálně. „USA mají obchodní deficit s EU 236 miliard USD a hodnota dovozu do USA z EU je 606 miliard. 236/606 =0,389. Naprosto přesné číslo z choré logiky,“ komentuje Navrátil.

Podobný náhled popsal ve svém komentáři i Dominik Rusinko z ČSOB. „Jak je výše těchto cel počítána? Nejsme daleko od generátoru náhodných čísel. Americká administrativa jednoduše vzala obchodní deficit zboží s danou zemí děleno vývozy dané země do USA. Z toho se vezme z nejasného důvodu polovina a celní sazba je na světě. To je opravdu bizarní, neboť vztah k celní politice je v tomto ohledu minimální. Je zároveň zarážející, že americká administrativa nedokázala přijít s ničím sofistikovanějším po mnoha týdnech plánování,“ myslí si.

Americká administrativa ale tvrdí, že počítala jen cla a netarifní bariéry.

Co ohlášená cla budou znamenat pro českou ekonomiku?

Dopady budou zřejmě citelné. Podle lednového propočtu ministerstva financí by zavedení plošných cel na americké dovozy ve výši 10 procent znamenalo pro Česko zpomalení ekonomiky v letošním roce o zhruba půl procentního bodu z očekávaného HDP. Vzhledem k tomu, že cla jsou dvojnásobná, dopad by mohl být kolem procenta. Celkový růst tuzemského HDP se přitom letos čeká kolem dvou procent HDP.

Podle ekonoma Tomáše Dvořáka z Oxford Economics bude Česko patřit mezi nejpostiženější země v EU. Do konce mandátu Donalda Trumpa, tedy v příštích čtyřech letech, by Česko mohlo přijít o víc než tři procenta HDP a o desítky tisíc pracovních míst. Podle jeho propočtu dopadnou z EU nejvíce cla na ekonomiku Rumunska, pak Slovenska a nám patří třetí místo.

Důvodem je otevřenost naší ekonomiky závislé na exportu, Dvořák také varuje před možností oslabení kurzu koruny tak, že se prodraží dovozy, a možné reakce ČNB, například ponechání vyšších úrokových sazeb delší dobu v rámci boje s inflací, což ale dopadá na ekonomický růst.

Ekonom ČSOB Dominik Rusinko upozorňuje na nejistotu všech odhadů dopadů cel na HDP, protože není jasné, jak dlouho je Trumpova administrativa ponechá v platnosti. „Je ale zjevné, že náš letošní odhad růstu okolo dvou procent budeme významně přepisovat směrem dolů,“ upozorňuje. Podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše lze očekávat, že pokud Donald Trump v dohledné době "něco" výrazně nezmění a cla nezměkčí, možný celkový negativní dopad do HDP Česka může dosáhnout jednoho až 1,5% HDP v letech 2025 a 2026. A to při stávajících odhadech +2,1% pro rok 2025 a +2,3% pro rok 2026. "Od druhé poloviny roku 2026 může negativní efekt obchodních válek začít tlumit výraznější rozpočtová expanze v sousedním Německu," upozornil Jan Bureš.

Dopad na Česko bude hlavně nepřímý, a to přes potíže, která cla způsobí dalším zemím v EU, pro nás je klíčové hlavně právě Německo, kam směřuje přes 30 procent našeho celkového exportu. Česko přímo do USA loni vyvezlo zboží za 165 miliard korun, což bylo „jen“ 2,7 procenta z celkového českého exportu. USA byla pro nás z hlediska cíle exportu na 10. místě.

Jak jsme na tom s vývozem aut, na jejichž dovoz uvalily USA 25% cla?

Podle analytiků zasáhnou nová americká cla zejména tuzemské dodavatele autodílů, samotná auta se z Česka do USA i podle Svazu automobilového průmyslu (SAP) fakticky nevozí. „USA nejsou pro český automobilový průmysl klíčovým exportním trhem. V roce 2023 směřovalo do USA pouze 0,8 procenta českého automobilového exportu v hodnotě 9,3 miliardy korun, přičemž předmětem exportu z ČR nejsou hotová vozidla.

Oznámené zvýšení cel bude mít přesto významný dopad na řadu českých dodavatelů dílů a služeb, zejména těch dodávaných německým odběratelům, a bude pro ně tak znamenat výrazné omezení exportních příležitostí a ztrátu zakázek,“ varuje SAP.

Co se z Česka do USA vyváží?

Zhruba polovina vývozu z Česka do USA loni byly stroje a právě dopravní prostředky. Šlo ale zejména o stroje a zařízení k výrobě energie, pro stavebnictví, automatické zpracovávání dat nebo čerpadla. V případě dopravních prostředků to byly hlavně díly a příslušenství pro motorová vozidla. Dále se vozí do USA z Česka pneumatiky, kovy a ocel a výrobky z těchto materiálů a léky.

Jak na tuto situaci můžou reagovat české firmy?

Mají v podstatě tři možnosti – zdražit na americkém trhu o výši cla nebo částečně zdražit a část cla zaplatit z vlastní marže. To si mohou dovolit firmy, které mají specifické produkty, za které v krátkodobém výhledu není náhrada.

Druhá možnost je zastavit vývoz do USA a hledat jiný trh a třetí možností je zainvestovat do výroby v USA. Což je i cíl Donalda Trumpa. O zdražení na americkém trhu dříve mluvil například Martin Wichterle, majitel firmy Wikov, která dováží do USA specifické hřídele. Cla bude muset promítnout do cen, případně částečně do snížení své marže. Třetí možnost – zainvestovat v USA – přichází v úvahu například pro zbrojovku Colt, která již továrny ve Spojených státech má, ale část své produkce stále vozí z Česka.

Dalším příkladem je firma Linet vyrábějící zdravotnická lůžka a zařízení, která do USA ve velkém vozí z Česka. Ředitel Linetu Tomáš Kolář nedávno Českému rozhlasu řekl, že při clech nad 20 procent by se firmě vyplatilo vybudovat v USA minimálně montáž svých produktů.

„Pokud bychom ve Spojených státech zřídili montáž, tak na to budeme potřebovat zhruba třicet lidí. To by velmi zhruba znamenalo třicet lidí minus tady v České republice,“ dodal Kolář.

Kombinaci svou opatření plánuje stojírna PBS Group, která vyrábí proudové motory, a podle ředitele společnosti Petra Kádnera 20 procent své produkce vozí do USA. "Část výroby přeneseme do USA, tyto kroky jsme ale zahájili již loni. A dále na americkém trhu kvůli clům nesnížíme ceny. Ale ani je nezvýšíme," uvedl Kádner pro Radiožurnál. Firma se chystala před zavedením cel podle Kádnera zlevnit na americkém trhu díky "množstevním slevám".

Jakou reakci můžeme čekat od politiků?

Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je na úrovni EU připravený první odvetný balíček v hodnotě přes 20 miliard eur, tedy v přepočtu za 500 miliard korun. Politici mluví ale o tom, že je potřeba zachovat chladnou hlavu a s USA dál jednat.

Jako páku na případnou nechuť Trumpa a jeho vlády se bavit politici nejčastěji zmiňují speciální zdanění digitálních služeb amerických technologických kolosů v Evropě, jde o firmy jako Google, Meta, Apple a Amazon.

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít