Výkon elektrárny byl 440 megawattů. Postavena byla před 53 lety a za dobu své existence vyrobila tolik energie, kolik by stačilo v současnosti na více než dva roky v celé České republice. Podle ekologického hnutí Arnika předloni Elektrárny Prunéřov vypustily 4,5 milionu tun skleníkových plynů, což bylo druhé největší množství po Elektrárnách Počerady. Na předních místech je Prunéřov i v produkci prachu, plynů způsobujících kyselé deště a rtuti.

Ekologické organizace Zelený kruh, hnutí Duha a Greenpeace oznámení o ukončení provozu elektrárny uvítaly. V tiskové zprávě uvedly, že již nyní by bylo možné odstavit další zastaralé a plýtvavé elektrárny. Po Prunéřovu I. by to měly být zejména elektrárny Počerady či Chvaletice.

Strategie firmy ČEZ je podle ředitele Daniela Beneše postavena na postupném snižování emisí skleníkových plynů. „Budoucnost firmy je postavena na mixu jádra a obnovitelných zdrojů, doplněno o plynové teplárny,“ uvedl Beneš. Meziročně ČEZ odstavil 500 megawattů uhelných bloků. „V souhrnu aktuálně zavřených téměř 1000 megawattů  se rovná jednomu temelínskému bloku,“ uvedl Beneš.

Lokalitu elektrárny Prunéřov I. bude chtít ČEZ podle ředitele podnikatelsky využít. Jednou z variant je výstavba paroplynového cyklu, další je klasická plynová kotelna, solární park, bateriové úložiště pro skladování vyrobené elektřiny, velké zásobníky horké vody apod.

V areálu elektrárny Prunéřov v pátek zasedala uhelná komise státu, která podle ekologů odhlasovala, že jako kritérium pro odstavování uhelných elektráren doporučí vládě uhlíkovou emisní náročnost, tedy množství skleníkových plynů na jednotku vyrobené energie.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít