V pořadu Českého rozhlasu Plus Pro a proti diskutují člen podvýboru pro energetiku a poslanec ODS Václav Král a vedoucí energetického programu Hnutí Duha Jiří Koželouh.
Kleslo naopak množství nebezpečných látek vypouštěných do životního prostředí, například rtuti, což vysvětlují například evropskou snahou nahrazovat elektřinu z uhlí obnovitelnými zdroji.
Soud výjimku zrušil kvůli závažným pochybením při zjišťování skutkového stavu, jejichž vlivem byly limity udělené elektrárně v emisní výjimce významně nadhodnoceny.
Jak se obnovuje provoz elektrických sítí po blackoutu? Za pomoci vodních a uhelných elektráren. Ty druhé se ale zanedlouho vypnou. ČEPS proto chystá nový program pro zajištění obnovy soustavy.
Podle Nádoby hrozí, že se z konce uhelných elektráren a vůbec Green Dealu stane předvolební téma. Současná i předchozí vláda problém odsouvaly a tvářily se, že neexistuje.
Návrh počítá u jaderných elektráren s poměrně širokým rozpětím jejich podílu na celkové roční výrobě elektřiny v zemi, a to od 36 do 50 procent v cílovém roce 2050.
Energetická společnost ČEZ použije dotaci na přestavbu uhelné elektrárny v Mělníku, která tak přejde na nový plynový zdroj. Jde o zatím největší dotaci z modernizačního fondu.
Kapacita jaderných elektráren by se mohla navýšit do roku 2050 téměř na dvojnásobek a obnovitelných zdrojů by mohlo být desetkrát víc. Taková čísla očekává šéf energetické skupiny ČEZ Daniel Beneš.
Velkých uhelných elektráren v Česku funguje desítka. Celkově může spalování uhlí na elektřinu podle dostupných dat z roku 2020 asi za 24 megatun oxidu uhličitého ročně.
Můžeme se od fosilních paliv bez rizika odklonit do roku 2033, jak předpokládají ministři v energetické koncepci státu? Nebo bychom kvůli zhoršené bezpečnostní situaci v Evropě neměli tolik pospíchat?
Důl Turów na česko-polské hranici získal od polských úřadů nové kladné posouzení vlivu těžby na životní prostředí. Polsko tak může povolit těžbu v dole až do roku 2044.
Média, zámeček u Paříže i podíly v sítí obchodů. Český podnikatel Daniel Křetínský rozšiřuje své obchodní aktivity ve Francii. Co na českého miliardáře říkají francouzští zaměstnanci elektrárny?
Server iROZHLAS.cz se v analytickém přehledu věnuje energetické situaci v různých částech Evropy. Zatímco v Německu nebo Francii se vrací ke spalování uhlí, třeba Španělsko se zimy obávat nemusí.
Před pandemií se zdálo, že globální spotřeba uhlí dlouhodobě klesá. Uzávěry po celém světě a hospodářské otřesy v roce 2020 ale zvedly zájem o nové energetické projekty, které využívají právě uhlí.
Během pondělního setkání s novináři zároveň aktivisté na protest proti smlouvě uzavřeli u budovy ministerstva životního prostředí přívod vody do úřadu. Z místa je odvedli policisté.
Novým majitelem se tak stane o tři roky dříve, než bylo původně plánováno. Původní dohodnutá cena ve výši dvě miliardy korun za převod v roce 2024 byla navýšena na 2,5 miliardy korun.
Všech 150 zaměstnanců přechází do elektrárny Prunéřov II. Elektrárny Prunéřov provozuje energetická společnost ČEZ a patří k největším producentům skleníkových plynů v České republice.
Demonstranti podle dostupných informací pronikli k elektrárně tak, že vylomili vstupní bránu. Zhruba po devíti hodinách protest za účasti policie ukončili.
Podle Greenpeace, Hnutí Duha a Frank Bold ministerstvo navrhuje změny vyhlášky, která by uhelným elektrárnám umožnila odečíst 40 procent z naměřených hodnot toxické rtuti jako „nejistotu měření“.
Sev.en Energy loni uvedla, že se chce při nákupech zaměřit na klasické energetické zdroje v západní Evropě. Firma už dříve oznámila, že je připravena do akvizic investovat více než miliardu eur.
Jak zaznělo na dnešní konferenci Euro Business Brunch, připravovaná energetická koncepce státu počítá ve všech variantách se silným zastoupením jaderné energie.
Do chladicího systému izraelské uhelné elektrárny Hadera, která leží na pobřeží Středozemního moře, se dostaly tisíce medúz. Pracovníci elektrárny s mořskými tvory zatím úspěšně bojují - za hodinu odchytávají asi tunu medúz a vynášejí je na skládku, přesto elektrárně hrozí výpadek.
