Lyžařské kurzy, návštěvy muzeí i nákup knih. Pětina rodin nemá dost peněz na vzdělávání a kroužky dětí
Každá pátá rodina v Česku omezila kvůli inflaci výdaje na vzdělávání svých dětí, například jejich kroužky. Mnohem častěji musí šetřit chudší domácnosti, které rostoucí ceny bydlení a potravin zasáhly silněji. Ukázal to průzkum společnosti PAQ Research mezi 500 rodinami s dětmi, který vychází z dat v projektu Život k nezaplacení. Ten vzniká ve spolupráci s Českým rozhlasem.
Čtyřiceti procentům dotázaných rodin zbývá po zaplacení bydlení a dalších nutných výdajů méně než 100 korun na den. Když to porovnáme se situací před rokem, bylo jich jen 25 procent.
„Inflace na rodiny dopadá už docela dost. Musely hodně snížit úspory, hlavně ty nízkopříjmové. Snaží se ale nesnižovat výdaje na vzdělávání, k tomu sahají, až když to je nevyhnutelné. Data ukazují, že pětina rodin výdaje na vzdělávání reálně snížila a zhruba třetina o tom přemýšlela,“ říká jeden z autorů studie, která vznikla za podpory Nadace České spořitelny, Václav Korbel z PAQ Research.
Ty nejchudší rodiny dokázaly podle dat ještě na podzim roku 2021 ušetřit průměrně necelé tři tisíce měsíčně.
O rok později jim zbývají průměrně jen dvě stovky. A alarmující je, že přes polovinu z těch nejchudších domácností teď neušetří vůbec nic, anebo dokonce musí do minusu.
‚Drahé‘ přijímačky
Podle Václava Korbela jsou první na řadě nákladnější neformální aktivity – například poznávací výlety, návštěvy muzeí, kulturních akcí a podobně. Taky nákupy knížek nebo her. Chudé rodiny ale šetří třeba i na lyžařských kurzech dětí nebo na kroužcích.
20:22
Je důležité se zaměřit na vylepšení učebnic a vzdělávání učitelů, říká sociolog k reformě školství
Číst článek
PAQ Research ve studii varuje, že úsporná opatření rodin kvůli inflaci mohou prohlubovat už tak velké vzdělávací nerovnosti v České republice.
Ilustračním příkladem je třeba jednotná přijímací zkouška na střední školy. Přípravné kurzy i jednotlivé pokusy zkoušky jsou nákladné, a chudým dětem oproti bohatším se tak snižuje šance na úspěch, vysvětluje Václav Korbel.
„Bohatší rodiče si mohou více dovolit zaplatit nějaké přípravy. Zvlášť když jim na konci měsíce zbývá nula nebo ještě jdou do minusu, může to dále zvyšovat nějaké vzdělávací nerovnosti, protože děti ze slabších sociálních poměrů se budou hůře připravovat na jednotnou přijímací zkoušku,“ říká.
Také zdůrazňuje, že vzdělání přitom slouží jako prostředek, jak se mohou děti a mladí lidé posunout ze špatných socioekonomických poměrů do lepších. Lidé s vyšším vzděláním jsou méně často nezaměstnaní nebo se příliš nedostávají do exekucí.
Studie PAQ Research na základě dobrých zkušeností doporučuje zapojit obce a školy. Lépe se nízkopříjmovým rodinám daří například tam, kde úřady pomáhají s vyřizováním sociálních příspěvků nebo kde školy nabízejí zařízení obědů nebo kroužků zdarma pro chudé žáky.
Podpora státu
Podle autorů je ale problém, že se tato podpora často nedostává do regionů, kde je nejvíc třeba. Stát by měl podle autorů průzkumu zvýšit daňové slevy na první dítě pro rodiny s nižšími příjmy nebo zavést sociální energetický tarif.
Příspěvek na bydlení získalo v prosinci 228 tisíc lidí. To je o 48 procent víc než loni
Číst článek
Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky z KDU-ČSL se ale nic z toho nechystá. „Počítáme především s maximálním využíváním příspěvku na bydlení, protože to je garance toho, aby se nám domácnost v rámci sociálního systému nikam nepropadala,“ řekl Jurečka.
Lidovecký ministr dodal, že se stát snaží o maximální edukaci a osvětu v terénu. „Přes sociální pracovníky, dnes i přes kolegy z místních skupin, kteří pomáhají dělat Novou zelenou úsporám Light. Také je školíme k tomu, aby například byli schopni klienty nasměrovat na úřad práce a příspěvek na bydlení,“ dodal.
I to je podle studie PAQ Research důležitý krok. Upozorňuje, že na příspěvek na bydlení má nárok až 80 procent rodin, kterým po zaplacení bydlení a jídla zbývá 100 korun na člena na den. Ale čerpá ho pouze 20 procent.
