Ekonomická analytička Klímová: Nejhorší máme za sebou, ode dna se ale odrážíme poslední ze všech
Bankovní rada ČNB podle očekávání ve čtvrtek znovu ponechala základní úrokovou sazbou na sedm procent. Zůstává tak na stejné úrovni od loňského června. Je takový postup logický? Jak utlumit inflační oheň? A kdy se Česko odrazí ode dna? Ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová vysvětluje, odkdy bychom si měli spořit na důchod, i to, jak ovlivní vlastnictví médií novela Lex Babiš.
To, že ČNB nebude dělat uspěchané kroky, analytici očekávali. Inflace, kvůli které jsou sazby postavené takto vysoko, je od loňského roku obrovská.
„Teprve minulý měsíc se dostala poprvé od loňského roku na jednocifernou hranici, na 9,7 procenta. Pořád je to ale pětinásobek toho, na co jsme byli zvyklí před rokem 2022,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová.
Hýbat se sazbami, i když inflace mírně klesá, by podle ní tedy bylo velice riskantní. „Zdůvodnila to tak i ČNB. Rizika v ekonomice jsou zkrátka pořád natolik vysoká, že prostě ještě nenastal čas.“
Dojezd pandemie
Euro za 24,26. Koruna opět ztrácela vůči euru, je nejslabší od loňského prosince
Číst článek
Kroky ČNB tak budou postupné. „Nečekejme žádné velké skoky. Úpravy se dělají jenom o čtvrt nebo půl procentního bodu. Než se to dostane zpátky do normálu, bude chvíli trvat. O prvních úpravách se zřejmě začne diskutovat letos na podzim a přistoupí se k nim možná po Novém roce,“ odhaduje Klímová.
Proinflační faktory jsou totiž pořád stejné. „Pořád je to zdražení, i když ceny už nerostou, ale pořád jsou vysoké. Hlavním důvodem zdražení v loňském roce byly dvojnásobné ceny energií, které platíme většinou ještě i dnes, a také obrovský růst cen potravin. Bylo to spojeno nejenom s válkou na Ukrajině, ale i s vývojem povolenek CO2. Roli hrála také rozjíždějící se poptávka v průmyslu po odeznění covidové pandemie, což mělo za následek tlak na ceny produktů a na zdražování. Část toho přetrvává i dnes.“
V neposlední řadě drahota tlačila i na růst cen mezd. „Lidé chtěli více peněz, protože jim je užírala inflace. Je to ale začarovaný kruh. Lidé by pak mohli více utrácet a inflaci opět roztočit,“ vysvětluje ekonomka.
„Životní úroveň Čechů klesla. Propad reálných mezd je nejvyšší v rámci zemí OECD“
V důsledku všech těchto jevů životní úroveň Čechů nebývale klesla. „Česká republika je na tom opravdu špatně. Inflace skutečně byla obrovská. Když si odečteme zdražování proti růstu mezd, který byl mnohem nižší, zjistíme, že propad reálných mezd v roce 2002 byl vůbec největší v rámci všech zemí OECD. A i teď jsme pořád na špici. Za Maďarskem a Lotyšskem...“
Jak utlumit inflační oheň?
24:55
Zastánci koruny často argumentují autonomií, reagujeme díky ní na konkrétní situace, říká ekonom
Číst článek
Příspěvek vlády k utlumení inflačního ohně je konsolidační balíček.
„K inflaci totiž samozřejmě přispívají i hluboce deficitní státní rozpočty. Jen letos má být schodek 300 miliard. Celkové zadlužení Česka v porovnání s ostatními zeměmi sice není tak velké, jednoznačně se ale Česká republika zadlužuje nejrychlejším tempem v celé EU. Pokud tedy stát začne šetřit, přispěje to k tomu, že inflace neporoste tak rychle,“ doplňuje analytička.
ČNB nicméně očekává, že se česká ekonomika ve druhém pololetí letošního roku odrazí ode dna a mírně poroste.
„To nejhorší máme za sebou. Doufejme, že se situace nezhorší. Nutno však dodat, že jiné země se dokázaly ode dna odpíchnout daleko rychleji než my, byť to dno bylo u každého státu jinde. Většina zemí se už vezla na pocovidové vlně, kdy poptávka rostla a ekonomika naskočila. U nás se bohužel citelně promítly záležitosti kolem cen elektřiny v energetice. Celou ekonomiku to hodilo zpátky. Vláda v tomto zaspala, opatření začala platit až od ledna letošního roku. Takže bohužel z loňského propadu se začínáme vzpamatovávat až nyní,“ uzavírá Jana Klímová.
