Kodex etického úvěrování nabádá firmy, aby upustily od dryáčnické praxe

Ekonomické potíže vhánějí čím dál víc lidí do situace, kdy jsou nuceni řešit osobní finance půjčkou. A s tím roste i riziko, že firmy, které úvěry poskytují, zneužijí svou pozici a nebudou se zákazníky hrát fér. Na to dnes taky upozornila společnost Člověk v tísni, když prezentovala projekt, který by měl nebankovní instituce motivovat, aby se ke klientům chovaly v rámci etických pravidel.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

bankovní letáky, úvěry, půjčky

bankovní letáky, úvěry, půjčky | Foto: Eva Odstrčilová

„Dlouhodobě poukazujeme na problematické ustanovení rozhodčích doložek. Nicméně to není jedinou oblastí. Významné problémy jsou například v oblasti vymáhání pohledávek. To znamená pokud se společnost obrátí na externí advokátní kancelář, která vymáhá pohledávky, tak samotnou pohledávku třeba ve výši 10 tisíc korun tento vymáhací proces prodraží o dalších 20 tisíc korun. To znamená, že z původního dluhu deseti tisíc je třicet tisíc, což samo o sobě vede k výraznému sociálnímu propadu dlužníka,“ řekl analytik společnosti Člověk v tísni Daniel Hůle.

Společnost Člověk v tísni zpracovala Kodex etického úvěrování, který je podle jeho slov primárně zaměřen na firmy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Analytik společnosti Člověk v tísni Daniel Hůle mluví o finanční gramotnost lidí v Ozvěnách dne na Radiožurnálu.mp3

„Tento Kodex tyto společnosti navádí k tomu, aby upouštěly od některých dryáčničtějších praxí,“ uvedl analytik.

V české legislativě podle něj jednoznačně chybí regulace, využívání rozhodčích doložek a vůbec regulace celého vymáhacího procesu.

„Pak by možná pomohla regulace sankcí, ale to si nemyslím, že je to zásadní. A už vůbec není důležitá regulace úroků,“ řekl Daniel Hůle.

V první řadě by se samozřejmě měli mít na pozoru sami žadatelé o úvěr. Podle analytika je ovšem finanční gramotnost lidí stále velmi slabá a o jakékoliv změně v této oblasti je podle něj možné uvažovat jen v horizontu deseti dvaceti let.

„Absolutně není reálné, že by se finanční gramotnost populace zvedla v horizontu dvou, tří nebo pěti let. To znamená, že projekty na finanční gramotnost jsou důležité, ale v žádném případě není možné jenom na tuto oblast klást to řešení. Nezbytné řešení je i v oblasti regulace,“ doplnil Daniel Hůle.

Veronika Sedláčková, Eva Presová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme