Kritika daně z finančních transakcí roste, podle zastánců se vyplatí
Daň z finančních transakcí zůstává i nadále kontroverzním tématem. Necelý týden poté, co Evropská komise odhalila záměr vybírat drobný poplatek za určité obchody, stále přibývají hlasy kritiků. Mezi ně patří i zástupci Česka a nebo švédský ministr financí. Připomněl, že jeho země s daní experimentovala v 80 letech a výsledkem byl propad objemu obchodů s 11 nejvýznamnějšími tituly na švédské burze o 60 procent. I přesto se ale podle zastánců daně tento krok vyplatil.
Myslí si to Stephan Schulmeister z Rakouského institutu hospodářských studií, který pro Komisi připravil argumenty pro daň z finančních transakcí. Jedním z nich je podle něj i samotné snížení objemu obchodů.
"Samozřejmě. Ale právě toho svým způsobem chceme dosáhnout. Námi navrhovaný typ daně omezí právě ten typ obchodování, který přispívá k dnešní nestabilitě trhů. Daň je zaměřena hlavně na krátkodobé spekulace, na velmi rychlé střídání nákupů a prodejů. A to proto, že když koupíte jako spekulant s cizími měnami deset miliónů dolarů a za dvacet vteřin je prodáte, tak nabouráváte samotnou podstatu trhu. Nabouráváte hlavní mechanismy, které by měly formovat ceny. No a to platí i pro všechny druhy počítačem řízeného obchodování."
O kolik by mohly burzy kvůli vámi připravovanému zdanění přijít?
"S tímto odhadem musíme být opatrní. Hodně to totiž závisí na konkrétním trhu a množství obchodů, které se na něm dělají. Tradiční obchody s akciemi, například akciemi nějaké české společnosti, to podle mě nijak neovlivní – nebude jich méně a ani cena akcií nepropadne. Obchod s větším množstvím akcií je totiž poměrně nákladný a daň na úrovni řekněme pěti setin procenta se tak v celkových výdajích ztratí. Naopak obchodování s finančními deriváty je extrémně levné. A zde se už zdanění v celkových nákladech projeví. Proto těchto obchodů ubyde. Konkrétně: obchodů s finančními deriváty bude podle nás méně o více než sedmdesát procent. Klasických obchodů s akciemi zmizí jen zhruba tři až šest procent."
Jak vysoká by podle vás měla být daň z finančních transakcí? A na které subjekty by se měla vztahovat?
"Toto je spíše politická záležitost, kterou tak musí projednat samotní politici. My jsme vypracovali tři návrhy zdanění. A očekáváme, že finální sazba bude někde uprostřed. Nejvyšší daň, kterou navrhujeme, činí jednu desetinu procenta. Nejnižší sazba pak setinu procenta. Daň bude zaměřena pouze na transakce s finančním jměním, tedy na obchodování s akciemi, cizími měnami, komoditami a takzvanými futures. Což bych chtěl zdůraznit. Někteří lidé se totiž obávají toho, že dojde ke zdanění jejich mezd, tedy k uvalení daně na převod peněz mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Neprávem. Jistě, i toto je finanční transakce. Ale daň se jí v žádném případě nedotkne."
Takže nedojde ke zdanění mimoburzovních transakcí, jako například plateb za zboží nebo běžného převodu peněz?
"Ne, transakce, ke kterým dochází v reálné ekonomice zdaněny nebudou. Daň se tak například nedotkne výběru z bankomatů, platby kreditní kartou ani převodu peněz. Znovu opakuji, že této dani budou podléhat pouze transakce mimo reálnou ekonomiku."
Nebojíte se přesto toho, že daň bude mít na reálnou ekonomiku negativní dopady – že způsobí odliv pracovních sil mimo Evropu; že způsobí útěk kapitálu z evropských burz?
"Ne. Zaprvé: počet pracovních míst ovlivněných touto daní – a v tomto případě mluvíme o ryzích spekulantech – je velmi nízký. Specialistů, kteří se zabývají právě tímto druhem obchodů, je totiž velmi málo. Zadruhé: jsem přesvědčen o tom, že díky této dani dojde ke stabilizaci cen. A to naopak reálné ekonomika potřebuje. Bez toho nemůže pořádně fungovat a vytvářet nová pracovní místa. V dlouhodobém výhledu tak bude jistě poměr nově vzniklých míst vyšší než počet těch zaniklých."
