Lotyšsko a zkapalněný plyn: Země chce postavit LNG terminál na moři, odebírat ho může z Norska i Kataru
O zkapalněném zemním plynu LNG je od napadení Ukrajiny Ruskem slyšet stále více. V kapalné formě má palivo 600krát menší objem a dobře se tak převáží na lodích. V celém Pobaltí ale zatím funguje jen jeden terminál pro takové tankery – v litevské Klajpedě. Svůj terminál plánuje i sousední Lotyšsko.
V areálu úložiště plynu Inčukalns severovýchodně od Rigy ukazuje zástupce ředitele Martins Makars malý světlý kámen. „Tohle je pískovec, ve kterém ukládáme plyn. Je to pórovitý kámen. Ty malé póry uvidíte jen pod mikroskopem. Když plyn odčerpáme, do pórů se vrátí voda,“ vysvětluje.
Třetí největší úložiště plynu v Evropské unii v Inčukalnsu neukládá zemní plyn v nádrži, ale pumpuje ho do horniny až 800 metrů pod zem. Vejde se tam přes 3 miliardy metrů krychlových plynu a plyn tam ukládají energetické firmy nejen z celého Pobaltí a Finska, ale i Skandinávie nebo střední Evropy včetně českého ČEZu.
Kompresorová stanice číslo 2 je největší a postavili ji už v 80. letech, ještě za Sovětského svazu. V její velké hale je pět jednotek, které stlačují plyn a posílají ho do podzemí. „Teď je tu ticho. Normálně je tu docela rámus a nemohli bychom spolu mluvit,“ podotýká Makars.
Kompresory jsou totiž vypnuté, žádný plyn se neukládá. Po invazi Ruska na Ukrajinu Lotyšsko nákupy ruského plynu omezilo a později ukončilo. Z přetíženého LNG terminálu v litevské Klajpedě suroviny moc nepřichází.
Baltská sázka na obnovitelné zdroje a LNG
Lotyšsko, kde žijí necelé dva miliony lidí, přitom z plynu vyrábí i elektřinu. Nemá žádné jaderné nebo uhelné elektrárny.
Úniky z plynovodů Nord Stream? Nic podobného nepamatuji, ceny to ovlivní, říká Gavor
Číst článek
„Přestože máme v regionu docela významné obnovitelné zdroje energie, zemní plyn zůstává nárazovým zdrojem, který je může doplnit, když není dost vody v řece Daugavě a když není k dispozici dost větrné energie,“ vysvětluje energetický expert Gunars Valdmanis.
Fosilní palivo je tak zatím stále potřebné. Plynovody z Ruska můžou být nahrazeny loděmi převážející LNG třeba z Norska, Spojených států nebo Kataru.
Baltské země počítají s tím, že přetížený terminál v Litvě posílí kapacity ostatních států, ještě letos by měly stát LNG terminály v Estonsku a Finsku. A pak právě i v Lotyšsku.
„Žádný z těchto terminálů nebude fungovat jen pro jednu zemi. Budou se doplňovat. Myslím, že každá země potřebuje takový terminál,“ zdůrazňuje expert Valdmanis.
Terminál v moři u Rigy
Lotyšský terminál přitom chtěla u Skulte, asi 40 kilometrů severně od Rigy, vybudovat společnost Skulte LNG Terminal už před devíti lety, říká její manažer Uldis Salmins:
„Máme v Inčukalns obrovské úložiště plynu, takže by pro naši zemi bylo rozumné v jeho blízkosti vybudovat LNG terminál. Může to tak být mnohem levnější než kdekoli jinde.“
Plyn z nizozemského LNG terminálu navýšil české zásoby, díky tomu mají vydržet nejméně do března
Číst článek
Projekt se ale s levným plynem z Ruska zdál nepotřebný. Riga ho posvětila až letos v srpnu.
Skulte je malý přístav u Rižského zálivu. „Moře tam není hluboké, takže LNG tankery tam nemůžou. Proto nechceme budovat terminál v přístavu, ale nejméně 2,5 kilometru od pobřeží v moři,“ plánuje Salmins.
Terminál může být buď ukotvený, nebo plovoucí. Na rozdíl od litevského terminálu v Klajpedě tady nebudou nádrže na LNG. Surovina se bude ihned zahřívat, navracet do plynného skupenství a novým plynovodem posílat do 34 kilometrů vzdáleného úložiště Inčukalns.
„To znamená, že tu loď nevyprázdníme za dva tři dny, bude to trvat déle – u typických tankerů asi pět šest dní,“ pokračuje.
Podle Uldise Salminse by měl lotyšský terminál fungovat za dva roky. I s plynovodem do Inčukalns má stát v přepočtu asi 3 miliardy korun.
