Matesová: Dolar by měl sílit, místo toho oslabuje. Investoři vidí nekompetentnost Trumpových kroků

Od středy platí 25procentní cla na dovoz veškeré oceli a hliníku do Spojených států. Týkat se budou i Kanady, i když to vypadalo, že na ni americký prezident Donald Trump uvalí dvojnásobné tarify. „Bavíme se o obrovských clech. Je to skoro, jako když vám zakáží dovoz do jejich země. Na tom nevydělá nikdo ve smyslu ekonomického růstu, ekonomika bude trpět,“ soudí pro Český rozhlas Plus ekonomka Jana Matesová.

Interview Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Trump podle ní sleduje dva cíle. Jedním z nich je přimět firmy, aby vrátily výrobu do Spojených států, odkud v minulosti odešly do Asie, Kanady či Mexika. „Může se to podařit, ale bude to za obrovskou cenu a nebude to rychle, je to práce na deset let,“ soudí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jana Matesová, ekonomka, která zastupovala Česko u Světové banky

Druhým Trumpovým cílem je podle ní naplnění státní pokladny, aby mohl prodloužit daňové úlevy, které zavedl na celé desetiletí už při svém prvním mandátu. „Jenže když přivedete zemi do recese nebo stagnace, tak vám daně nebudou vynášet a příjmy budou stále nižší,“ podotýká někdejší česká zástupkyně u Světové banky.

Američané podle ní dopady celní politiky zatím nepociťují, protože sklady jsou předzásobené, už brzy se to ale projeví na cenách pohonných hmot. Až 60 procent ropy ve Spojených státech totiž pochází z Kanady, zpracovávají ji ale americké rafinérie, z nichž putuje zpět na sever.

Podobně provázaný je i automobilový průmysl, který Trump rovněž hrozí zatížit cly. „Většina dílů pro auta vyráběná v Detroitu, kde je srdce amerického automobilové výroby, pochází z Kanady. Čili i americká auta podraží. Také Volkswagen sice montuje v Tennessee, ale většina dílů je z Mexika a část také z Kanady,“ popisuje.

Loajální a nekompetentní

Matesová si všímá propadu amerického akciového trhu, například akcie Tesly Elona Muska už ztratily většinu hodnoty, kterou nabyly po listopadových prezidentských volbách. Ještě závažnějším ukazatelem je ovšem oslabování dolaru.

Americké ministerstvo školství plánuje propustit přes 1300 zaměstnanců. Trump ho chce zrušit úplně

Číst článek

„Přitom při nejistotě, která panuje ve světě, by dolar jako nejdůležitější rezervní měna měl posilovat. Ještě před osmi týdny bylo každému, kdo se pohybuje v globální makroekonomii, zjevné, že dolar dalších deset patnáct let zůstane jedničkou, dnes tomu investoři přestávají věřit. A to je myslím nejvážnější doklad toho, že vidí zmar a nekompetentnost ekonomických rozhodnutí,“ uvádí.

Zatímco ve svém prvním funkčním období se Trump obklopil kompetentními lidmi, dnes upřednostňuje ty loajální. Jako příklad Matesová uvádí někdejší tým pro vyjednávání s Čínou, v němž už žádný z tehdejších členů není.

„Buď nebyli dost loajální po útoku na Kapitol, nechtěli dál spolupracovat, nebo spíš si je už nevybral. A vybral si ty velmi loajální, kteří ale nemají vždy ty správné kompetence. Ukazuje se, že rozumět realitnímu byznysu je něco jiného než rozumět ekonomice jako celku,“ dodává.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus, audio je v úvodu článku.

Šárka Fenyková, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme