Schillerová: Ministerstvo financí zvýšilo pro příští rok odhad průměrné inflace na šest procent
Ministerstvo financí odhaduje v nové prognóze, kterou zveřejní v úterý, průměrnou inflaci příští rok šest procent. V nedělním pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). V poslední prognóze v srpnu úřad počítal s 3,5 procenta. Schillerová zároveň zopakovala, že zvyšování úrokových sazeb centrální bankou nebude mít na inflaci vliv.
Podle prvního místopředsedy ODS a kandidáta na ministra financí Zbyňka Stanjury je krok České národní banky (ČNB) oprávněný a pochopitelný.
Podle odhadů analytiků stoupla inflace za říjen na 5,7 procenta
Číst článek
Upozornil, že vysoká inflace znehodnocuje úspory lidí a růst inflace podpořily kroky dosluhující vlády Andreje Babiše (ANO).
Česká národní banka ve čtvrtek v rámci nové prognózy výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 3,7 procenta, v srpnu to byla tři procenta. Příští rok by pak inflace měla podle odhadu centrální banky stoupnout na 5,6 procenta z dříve odhadovaných 2,8 procenta. V roce 2023 by měla inflace klesnout na 2,1 procenta.
Ministerstvo financí i Česká národní banka očekávají na počátku příštího roku inflaci až kolem sedmi procent.
Jak snížit inflaci
„Starost o měnovou stabilitu má centrální banka. Česká národní banka musí něco dělat. Paní ministryně to ví, že se to neprojeví v řádech týdnů,“ uvedl Stanjura. Samotná ČNB uvedla, že zvýšení sazeb se v ekonomice projeví v horizontu měnové politiky, tedy za 12 až 18 měsíců.
Podle Stanjury nová vláda může učinit několik kroků, které by mohly napomoci inflaci snížit. Jde o zvýšení nabídky práce, otevřít pracovní trh zaměstnancům z Ukrajiny a zjednodušit pravidla na pracovním trhu. Podle něho by se mohlo přijmout až 10 tisíc zahraničních pracovníků.
Česká národní banka zvýšila úrokovou sazbu na 2,75 procenta. Zvýšení o 1,25 bodu je nejvyšší od roku 1997
Číst článek
Zároveň by podle Stanjury pomohlo i zjednodušit stavební řízení, protože na inflaci má velký vliv i růst cen nemovitostí.
Nezaměstnanost by podle Schillerové měla příští rok činit 2,7 procenta podle metodiky výběrového šetření pracovních sil, tedy stejně jako v srpnové prognóze.
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek skokově zvýšila základní úrokovou sazbu, a to o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, což je nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997.
Základní sazba ČNB bude nejvyšší od prosince 2008. Rada je přitom podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka připravená pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb v souladu s její prognózou.
80 miliard korun
Kandidát na ministra financí Zbyněk Stanjura (ODS) v připravované vládě koalic Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty předpokládá, že Česko bude hospodařit v rozpočtovém provizoriu do konce března příštího roku.
Na přepracování návrhu rozpočtu je potřeba zhruba šest týdnů, řekl v Otázkách Václava Moravce. Stanjura dodal, že nová koaliční vláda má v plánu snížit výdaje rozpočtu o 80 miliard korun. Vláda Andreje Babiše (ANO) schválila na příští rok schodek rozpočtu 376,6 miliardy korun.
Rozhodnutí o zvýšení sazeb ČNB Babiš kritizuje. Podle Fialy je to reakce na vládní výdaje
Číst článek
Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je například bez zaškrcení investic z rozpočtu ušetřit 80 miliard korun nereálné. Zároveň informovala, že v nové prognóze, kterou ministerstvo financí zveřejní v úterý, se počítá s větším růstem mezd, což přinese příští rok do rozpočtu zhruba 25 miliard korun navíc. „Nebudeme používat manévr, že navýším příjmy a snížím schodek. Naším úkolem je snížit výdaje rozpočtu o zhruba 80 miliard korun. A co bude navíc, je bonus,“ uvedl k tomu Stanjura.
Pokud by Parlament rozpočet na rok 2022 neschválil do konce letošního roku, stát by začal hospodařit v takzvaném rozpočtovém provizoriu. Hospodaření státu se pak řídí podle posledního schváleného rozpočtu.
Jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce. Pro letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 500 miliard korun, ministerstvo financí i ekonomové ale nakonec očekávají schodek kolem 400 miliard korun.
