Zástupci vlády, podnikatelů a odborů se zatím neshodli na zavedení takzvaného kurzarbeitu. To je opatření, kdy zaměstnavatelé kvůli nedostatku zakázek vyplácejí pracovníkům za zkrácenou pracovní dobu nižší mzdu a firmám na ni přispívá stát. Zaměstnavatelé se zavážou, že nikoho nepropustí.

10:15 24. února 2012 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Zaměstnavatelé se snaží zavedení kurzarbeitu v České republice prosadit zhruba dva roky, připomněl ve Světě o deváté viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Pavel Juříček.

„My jsme se na to dívali především tak, aby vládní rozpočet ušetřil, protože jestliže kurzarbeit bude zavedený, tak lidé, kteří do kurzarbeitu půjdou, neskončí na dlažbě, nebudou čerpat dávky v nezaměstnanosti a pak následně i sociální dávky.“

„Z hlediska cílů zaměstnavatelů jsme se na to dívali tak, abychom neztratili zapracované odborníky, kterých v České republice není dostatek. A z hlediska zaměstnanců tak, aby zaměstnanec neztratil jistotu, že se do firmy vrátí a zase bude moct dělat svoji profesi,“ vysvětlil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.

Shoda v rámci tripartity podle něj panuje na tom, že zaměstnanec by v takovém případě dostával mezi 60 a 80 procenty mzdy. Polovinu z této částky by hradil stát, polovinu zaměstnavatel. S vládou se ale zaměstnavatelé neshodují na tom, jak by měl být nastaven startovací mechanismus.

„My jsme chtěli startovací mechanismus tak, abychom mohli zdroje na kurzarbeit čerpat i v době nikoliv obecného poklesu hrubého domácího produktu, jak je dnes koncipován vládní návrh, ale tak, jak jdou jednotlivá odvětví, případně regiony,“ přiblížil Juříček.

Tomáš Pavlíček, Marika Táborská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít