Čínské firmy budou využívat zahraniční pobočky k obcházení Trumpových cel, tvrdí analytici
Prezident USA Donald Trump v úterý oznámil nová 10procentní cla na čínské zboží v hodnotě 200 miliard dolarů (zhruba 4,4 bilionu korun), která začnou platit 24. září. Čínská odvetná cla vejdou v platnost ve stejný den. Analytici očekávají, že čínští výrobci se budou pokoušet cla obcházet pomocí posílání zboží přes další země v jihovýchodní Asii, píše japonský ekonomický týdeník Nikkei Asian Review.
Princip je jednoduchý: čínská firma pošle neoznačené zboží, které by podléhalo clům, do jedné ze zemí jihovýchodní Asie, například Vietnamu, Thajska nebo Malajsie. Tam je zboží v přidružené společnosti rozbalené, znovu zabalené, označené štítkem původu dané země a poslané do Spojených států, kde díky „nečínskému“ původu nepodléhá clům.
Trump posunul obchodní válku s Čínou do druhé fáze. Ohlásil cla na čínské zboží za 200 miliard dolarů
Číst článek
Dane Chamorro, poradce v oblasti rizik ze společnosti Control Risks, říká, že nestálost obchodních regulací, jako jsou ty v současné obchodní válce, často vede k jejich „obcházení“ nebo přímo k podvádění. „Velká část zasažených výrobků má nyní velmi nízkou marži, takže 10% clo připraví výrobce o většinu zisku,“ vysvětluje Chamorro, který působí v Singapuru, pro Nikkei Asian Review.
Příkladem z minulosti jsou čínští vývozci překližky nebo producenti medu, kteří v reakci na americké antidumpingové zákony z roku 2001 začali posílat neoznačené sudy medu právě přes Vietnam a Thajsko. Mark Michelson, ředitel akce Asia CEO Forum, očekává nárůst těchto praktik mezi malými a středně velkými výrobci elektroniky z Hongkongu.
Reakce amerických úřadů
Naopak předseda Hongkongské rady přepravců Willy Lin Sun-mo věří, že americké úřady podvody odhalí. Podle něj si američtí celníci všimnou náhlého nárůstu dodávek ze zemí jako Vietnam, zejména když dané zboží dříve bylo dováženo z Číny. Prý je také nezvyklé, aby zavedené značky najednou začaly nakupovat zboží z jiné země, když už dlouho využívají čínské továrny.
Jak uvedl Nikkei Asian Review, americká Komise pro mezinárodní obchod už jednou informovala prezidenta Trumpa o případu fotovoltaických článků z krystalického křemíku, jejichž výroba byla v důsledku zavedení antidumpingových daní v roce 2012 přesunuta z Čínské lidové republiky na Tchaj-wan.
Následně se daně začaly vztahovat i na tchajwanské články. V reakci na to však pobočky čínských výrobců v Jižní Koreji, Malajsii, Thajsku a Vietnamu jednoduše zvýšily dodávky do USA.
