Zpoždění dostavby Dukovan nelze bagatelizovat, jde o bezpečnost Česka, píše soud
Společnosti Elektrárna Dukovany II (EDU II), kterou vlastní stát z 80 procent a ČEZ z 20 procent, a korejská KHNP podepsaly smlouvu o inženýringových, dodavatelských a stavebních pracích (EPC) na výstavbu nového jaderného zdroje sestávajícího ze dvou bloků v Dukovanech. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) jde o největší zakázku v novodobé historii Česka.
Cena dodávky dvou bloků Dukovan má být 407 miliard korun v cenách roku 2023. Nejméně ze 60 procent by se jako subdodavatelé měly na zakázce podílet i české firmy.
Česko podepsalo dohody k Dukovanům. Soud krátce předtím zrušil předběžné opatření, které to blokovalo
Číst článek
Podpis smlouvy se odehrál ve středu ve 13.10, jen pár hodin poté, kdy Nejvyšší správní soud doručil do datových schránek účastníků řízení rozsudek, kterým zrušil předběžné opatření vydané na začátku května Krajským soudem v Brně (KSB). Vydáním opatření tento soud podpis kontraktu, připravený původně na 7. května, zakázal.
Krajský soud o to požádala poražená francouzská firma EDF, když předtím její stížnost na vyhodnocení tendru na Dukovany zamítl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), a to s odkazem na dříve schválenou bezpečnostní výjimku. Podle ní byla soutěž na jaderné bloky vyjmuta z pravidel zákona o zadávání veřejných zakázek. Na předběžné opatření krajského soudu ale podal kasační stížnost zadavatel dukovanského tendru, polostátní Elektrárna Dukovany II a také vybraný uchazeč, jihokorejská KHNP.
Přinášíme klíčové body z rozsudku Nejvyššího správního soudu, který předběžné opatření ve středu 4. června zrušil a tím dal zelenou k podpisu kontraktu:
1. Co Nejvyšší správní soud uvedl k důvodům zrušení předběžného opatření ze strany Krajského soudu v Brně:
• Bylo nezákonné a zčásti nepřezkoumatelné: „Krajský soud v Brně jednak nezákonně posoudil předběžnou důvodnost žaloby, jednak nepřezkoumatelně hodnotil otázku poměření všech v úvahu přicházejících zájmů,“ uvedl. Žaloba EDF na rozhodnutí antimonopolního úřadu se jednoznačně jeví jako nedůvodná, přitom Krajský soud v Brně ji posoudil jako předběžně důvodnou, a proto i vydal (neoprávněně) předběžné opatření.
27:11
KHNP už plánuje spolupráci na Dukovanech s Westinghousem. ‚Jednáme o rozsahu,‘ říká Chang
Číst článek
• Úřad pro ochranu hospodářské soutěže postupoval správně, když zamítl stížnosti EDF na průběh tendru z důvodu, že tendr vypsal ČEZ ve spolupráci s vládou na základě tzv. bezpečnostní výjimky ze zákona o zadávání veřejných zakázek; podle Nejvyššího správního soudu tak nemá tento úřad kompetence přezkoumávat průběh soutěže a hodnocení nabídek, na což si stěžovala EDF.
• Odmítl tvrzení Krajského soudu v Brně, že existuje v tuzemsku i v EU určitá judikatura, že i přes použití bezpečnostní výjimky je možné příslušnými úřady tendr přezkoumávat, protože jinak by účastníci neměli žádnou právní ochranu; podle Nejvyššího správního soudu si ale EDF mohla stěžovat jen na uplatnění výjimky hned na začátku, což neudělala; EDF přitom i přes tento „bezpečnostní režim“ má další možnost právní ochrany – prokazovat a vymáhat škody v civilním řízení.
2. Proč podle Nejvyššího správního soudu nedostatečně a nesprávně poměřil veřejný zájem na plnění zakázky na jaderné bloky a zájem EDF na zakázce:
• Nejvyšší správní soud upozornil na argument Společnosti Elektrárna Dukovany II: „Jakékoliv další zdržení výstavby nového jaderného zdroje dále zvyšuje riziko budoucího nedostatku elektřiny v ČR, což by mělo obrovské dopady na téměř všechny oblasti fungování ČR a vedlo ke zvýšení ceny elektřiny a riziku blackoutů. Pro srovnání, jeden den nedávného blackoutu ve Španělsku byl vyčíslen až na 4,5 miliardy eur (asi 112 miliard korun za den – pozn. red.). Kromě toho mohou výpadky vést k újmám na zdraví a životech lidí,“ píše v rozsudku.
KHNP: Prodloužit nabídku na Dukovany? Teď je těžké říct ano, nebo ne. Posoudíme to, až to bude aktuální
Číst článek
• Zpoždění zakázky může mít skutečně enormní dopad a Nejvyšší správní soud odmítá názor EDF, že „několik týdnů či nižších jednotek měsíců nehraje roli a nelze je kvantifikovat“, když celý projekt je na 10 let. „Předmět zakázky je otázkou základních, tedy elementárních a zcela zásadních bezpečnostních zájmů ČR. Na případný nedostatek elektrické energie z logiky věci mohou navázat nežádoucí a nebezpečné situace, např. geopolitická závislost, ochromení hospodářství, ohrožení energetické bezpečnosti, obranyschopnosti a prosazování zájmů ČR na diplomatické úrovni a v nejhorším scénáři i ohrožení zdraví a životů (nejen) občanů ČR. (..) Stát proto musí mít zájem takovému riziku předejít. Projevem toho je i podpora jaderné energie,“ píše v odůvodnění Nejvyšší správní soud.
• Krajský soud v Brně také vůbec nezohlednil zájmy KHNP a jejích subdodavatelů. „Ty jsou přitom z obsahu spisu a předmětu řízení zcela zřejmé, neboť KHNP je vítězným dodavatelem, jenž měl uzavřít smlouvu na plnění zakázky, a účast subdodavatelů je s ohledem na rozsah zakázky evidentní. Tím, že krajský soud opomněl některé relevantní zájmy, zatížil celé poměřování zájmů vadou nepřezkoumatelnosti,“ konstatuje Nejvyšší správní soud.
3. Co Nejvyšší správní soud napsal o újmě a poškození EDF:
• „Vyčíslila-li žalobkyně (EDF) svůj zisk jako enormní, svědčí to pouze o nekonkurenceschopnosti její nabídky a byl to jeden z důvodů, proč byla její nabídka ‚nepodepsatelná‘. Nadto zisková marže projektu závisí na řadě okolností, primárně na tom, jak řádně a včas dodavatel bude zakázku plnit. Nelze mít tudíž za osvědčené, že by žalobkyně vůbec nějakého zisku dosáhla. Doba realizace a výše nákladů může být oproti plánům diametrálně odlišná,“ upozornil na argument Společnosti Elektrárna Dukovany II Nejvyšší správní soud s tím, že „referenční projekty žalobkyně byly prodraženy dva až šestkrát a sama žalobkyně se v jejich důsledku v minulosti potýkala s finančními problémy.“
• Podle Nejvyššího správního soudu ale EDF vyčíslila rámcově svůj potenciální ušlý zisk a náklady vynaložené na účast ve výběrovém, správním i soudním řízení. A svoji újmu tak doložila. Argumenty stěžovatelů Společnosti Elektrárna Dukovany II a KHNP o nedoložení újmy tedy Nejvyšší správní soud odmítl. Újma ale podle soudu nepřevyšuje veřejný zájem na včasném zahájení plnění zakázky, který je „značně intenzivní, jednoznačně převyšující soukromý zájem žalobkyně (tvrzenou újmu)“.
