Firmy budou optimalizovat a manipulovat, očekává po zavedení nové daně ekonom Hospodářské komory
Jednou z prvních firem, které oznámily, že se kvůli dani z mimořádných zisků přesune do zahraničí, je EP Commodities, dceřiná společnost průmyslového holdingu EPH Daniela Křetínského. Od příštího roku má totiž daň dopadnout na energetické, petrolejářské i těžební společnosti a také banky. Ekonom a bývalý člen Národní ekonomické rady vlády Miroslav Zámečník říká, že se to dalo čekat. Profesor ekonomie Lubor Lacina upozorňuje, že přesun není řešením.
Profesor ekonomie Lubor Lacina z Ústavu financí Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity upozorňuje, že přesun firem jen po Evropě není nejvýhodnější, firmy my zřejmě musely až do daňového ráje.
„Daň z mimořádných zisků bude uplatňována, sice ne možná tou 60procentní sazbou, ale alespoň minimální sazbou ve všech členských zemích Evropské unie,“ vysvětluje.
Zatímco Evropské nařízení počítá s nejméně 33procentním zdaněním mimořádných zisků, Česko ho nastavilo na 60 procent.
Koalice se shodla na podobě daně z mimořádných zisků, řekl ministr Stanjura. Podrobnosti neuvedl
Číst článek
Ekonom a bývalý člen Národní ekonomické rady vlády Miroslav Zámečník si myslí, že přesun EP Commodities do zahraničí byl očekávatelný: „Je to tradingová operace. To dává rozum, že s tím budou něco dělat, když většina zisků z tradingu ani nepochází z České republiky. To zákonodárce nedomyslel.“
Daň bude mít dohru
Podle ředitele Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislava Minčiče vysoká daň vždy motivuje k tomu, aby se jí poplatníci vyhnuli.
„Budou optimalizovat základy své daně. Řekněme manipulovat nebo postupovat na hranici zákona, aby nějakým způsobem transferovali zisky, aby si maximálním způsobem mohli uplatnit náklady, aby rozředili nějakým způsobem výnosy ve spolupráci s jinými subjekty,“ předpokládá Minčič.
Zámečník do jisté míry souhlasí. Podle něj se výše daně projeví hlavně na přístupu investorů.
„Jednak je velmi vysoká a jednak je selektivní. Zaměřuje se na vybrané subjekty a diferencuje efektivní zdanění subjektů, to je docela závažná věc. To akcionáři snáší špatně,“ dodává Zámečník.
Sněmovna schválila mimořádnou šedesátiprocentní daň pro banky a energetické firmy
Číst článek
Vláda počítá s tím, že příjem z daně z mimořádných zisků přinese do státního rozpočtu 85 miliard korun, to by mělo pomoci s náklady na zvládnutí energetické krize. Zámečník ale tvrdí, že se to neobejde bez následků:
„Takto zkonstruovaná daň bude mít dohru. Velmi zneklidněni jsou tím především akcionáři ČEZ a nemohu vyloučit, že zneklidněni budou i akcionáři bank, až dojde k definitivnímu schválení a všichni si to budeme moci nastudovat a nasimulovat si reálné dopady.“
Spory o podobu daně
Mimořádná daň byla nakonec schválena formou poslaneckého návrhu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), ostatní návrhy členové koalice stáhli. I tak se ale během projednávání ve sněmovně strhl spor mezi Pirátskou stranou a zbytkem vládních stran. Podle Zámečníka to působí chaoticky.
„Tím, jak je koalice mnohočetná a její strany si nejsou programově nijak zvlášť blízké, tak je pnutí něco, s čím se muselo počítat. Bylo by lepší, kdyby si to u takhle významných věcí, které budí kontroverze a mají ekonomické dopady, nejdřív koaliční strany vydiskutovaly v soukromí a potom postupovaly jednotně,“ dodává ekonom.
Člen rozpočtového výboru sněmovny Jiří Havránek (ODS) vládní návrh brání. Nemyslí si, že daň povede k masivnímu odlivu firem a bank do zahraničí.
Michálek: Hranice pro mimořádné zdanění bank je účelová, aby vypadly středně velké. Přišli bychom o 10 miliard
Číst článek
Sám navrhoval, aby se mimořádná daň z příjmů týkala jen českých příjmů, nikoliv zahraničních, pozměňovací návrh ale nakonec stáhl. Koaliční jednota má totiž podle něj přednost hlavně v otázkách daní. Rozhodnutí společnosti EPH nicméně chápe.
„Windfall tax (daň z mimořádných zisků – pozn. red.) má správně řešit nadměrné zisky firem podnikajících právě přímo v České republice od českých lidí a vrátit v uvozovkách ty peníze zpět lidem, kteří nedostali lepší produkt za vyšší peníze,“ řekl Havránek.
Exministryně financí a místopředsedkyně opozičního hnutí ANO Alena Schillerová na přesun holdingu EPH do zahraničí ale reaguje opačně než Havránek. Podle ní hrozí, že se začnou stěhovat i banky.
„Banky jsou zahraniční firmy. Mohou změnit sídlo, mohou zvýšit poplatky, to znamená, že si vezmou peníze od klientů, mohou zvednout úroky na úvěrech, mohou úvěry i znepřístupnit. Hrozí tady celá tato mašinerie,“ řekla Radiožurnálu.
