Připravuje se koncepce podpory bydlení do roku 2020
Podpora nájemního bydlení, obnova stávajícího bytového fondu a pokračující podpora výstavby nových bytů - to jsou hlavní cíle bytové politiky, kterou připravuje ministerstvo pro místní rozvoj spolu se státním fondem rozvoje bydlení.
Ředitel fondu Ľubomír Vais zdůraznil, že koncepce by měla zajistit stabilitu na trhu, protože by měla platit do roku 2020. Připravená by měla být rychle. První verze už 15. května.
„Následně jsme si stanovili další dva týdny na interní projednání. Metodické odbory ministerstva pro místní rozvoj a naši zaměstnanci státního fondu rozvoje bydlení budou materiál posuzovat z hlediska harmonie s legislativou a 30. 5. by měl být materiál připravený k předložení panu ministrovi," řekl Radiožurnálu Vais.
Stát dosud podporoval spíše rozvoj vlastnického bydlení, to se má změnit
Nájemní bydlení se začíná mírně z trhu vytrácet. To ale není pro ekonomiku úplně dobře. Ve svých důsledcích to totiž znamená, že je hodně malá mobilita pracovní síly - pro lidi je obtížné stěhovat se za prací. A také až neúměrně roste zadluženost domácností - hodně přibývá takzvaných hypotékářů. To je ovšem skupina obyvatel, která je hodně citlivá na možné krizové výkyvy hospodářství - takže tím roste riziko pro celý systém.
„Nájemní bydlení je určeno pro lidi, kteří z nějakého důvodu nechtějí vlastní byt, třeba proto, že chtějí peníze, které vydělají, investovat do ničeho jiného. Pak je tu skupina lidí, která si na své bydlení vydělat neumí, nemůže,“ popisuje uživatele nájemních bytů náměstek ministra pro místí rozvoj Miroslav Kalous.
Právě o takové lidi se stát podle něj musí postarat. S tím souhlasí i Pavel Klimeš, ředitel bytového portfolia RPG, tedy firmy, která u nás pronajímá zřejmě nejvíc bytů.
Podle Pavla Klimeše by měl být příspěvek na bydlení pro lidi s nízkým příjmem přesně cíleně zaměřený. „Pokud máte nájemce, který má velmi nízké příjmy, mnohdy je to osoba na hranici sociální vyloučenosti. Pronajímatel má problém s ním smlouvu uzavřít, protože se obává jeho schopnosti platit. Pokud máte nájemce, který neplatí dlouhodobě, je veliký problém smlouvu vypovědět, 18 až 24 měsíců,“ říká Klimeš.
Klimeš si také myslí si, že by na příspěvek na bydlení měli mít nárok nejen lidé s nájemní smlouvou, ale také s podnájemní smlouvou. „My jsme našli model ve spolupráci s neziskovými organizacemi, kdy jim pronajímáme určité množství bytu. Oni jsou garantem nájmu a oni potom dále podnajímají byty klientům, se kterými spolupracují, o které se sociálně starají,“ vysvětluje Klimeš a pokračuje: „Umožňuje nám to dát jim výhodnější podmínky nájmu, nežádáme kauci, umožňuje nám to dát jim dlouhodobou smlouvu. Umožňuje to vstup nízkopříjmových lidí do nájemního bydlení. Nájemci tím, že mají smlouvu podnájemní, nemohou žádat a získat příspěvek na bydlení.“
Nové nájemní domy teď vlastně nikdo nestaví. Pro investory to není výhodné. Pořizovací ceny nových bytů jsou tak vysoké, že návratnost investice je v nedohlednu. Protože pokud by majitel nasadil takové nájemné, aby se mu vložené prostředky vrátily za kratší dobu než 20 let, nesežene žádného nájemníka. Otázkou pro stát tedy spíš je, jak zajistit, aby nájemních domů neubývalo.
