Řekové se budou ve volbách rozhodovat mezi eurem a drachmou
Řecko se chystá na nedělní volby, které rozhodnou o dalším směřování této vysoce zadlužené země. Podle průzkumů si zatím většina Řeků přeje, aby země zůstala v eurozóně. Nesouhlasí ale s drastickými úsporami, které jim nařídily evropské instituce a Mezinárodní měnový fond. Pokud by nová vláda, která vzejde z předčasných voleb, upustila od úsporných opatření, Řekům by se tak otevřela cesta k jejich staré drachmě. Je to cesta, po které se má Řecko vydat?
„Opustit eurozónu by byla jízdenka do pekla," varuje řecký renomovaný ekonom Yannis Stouranaras z aténského Centra pro ekonomický výzkum IOBE a pokračuje: „Krize by byla mnohem horší, kdybychom nedostávali finanční pomoc z eurozóny."
V souvislosti s Řeckem se často uvádí jako alternativa Argentina, která už několikrát zbankrotovala a vždy znovu nastartovala svou ekonomiku. Takové srovnání je podle Yannise Stouranarase liché.
„Jsou to dvě rozdílné země. Argentina je bohatá na suroviny. Když vyhlásila bankrot, začaly na světových trzích růst ceny surovin. Argentina mohla díky tomu svoji ekonomiku nastartovat. V Řecku žádné takové suroviny nemáme. Musíme je dovážet. Dneska dovážíme dokonce i maso."
„Měli bychom být rádi, že v této krizi nejsme sami a že máme eurozónu, která nám může půjčit. To nám dává potřebný čas na nezbytné reformy," tvrdí ekonom.
Jak v Řecku ale vědí, nic není zadarmo. Ani půjčky od zemí eurozóny a Mezinárodního měnového fondu. Řecká vláda dostala příkazem takzvanou politiku červené tužky, kdy Řecko musí škrtat výdaje a masivně šetřit. A i to má své důsledky.
‘Ve skutečnosti to vždycky horší je…‘
Po nákupní třídě v centru Athén se sice lidé procházejí, málokdo ale nakupuje.
„Vůbec nelze srovnávat dnešní dobu s tou před pěti lety. Tržby klesají každým rokem a čím dál rychleji," říká paní Vaso v obchodě, ve kterém prodává módní doplňky. Je majitelkou obchodu, mívala tři zaměstnankyně, teď musí prodávat sama. Doufá, že nebude muset příští rok zavřít.
„Myslíte si, že to nemůže být horší. Ale ve skutečnosti to vždycky horší je," přitakává Elena, která prodává oblečení. „Od té doby, co lidé nemají peníze, nenakupují. Není to tak, že by nakupovali méně. Oni nenakupují vůbec."
Německo by mělo do Řecka také investovat
Řecká ekonomika je už pátým rokem v recesi. Drastické škrty urychlily propad řeckého hospodářství. Lidé nemají peníze a neutrácejí, podniky nevydělávají a propouštějí. Spirála recese se tak roztáčí rychleji a rychleji.
„Jestliže máte tak velký dluh jako Řecko, musíte pochopitelně šetřit," říká Yannis Stournaras. „Řecký stát je velký a potřebuje zeštíhlit. Není možné žít donekonečna se schodkem státního rozpočtu 10 procent nebo zadlužením ve výši 150 procent HDP."
Jenže kromě šetření je podle Stournarase nutné přitáhnout také investice. A to agresivně. Právě ony by mohly zastavit nepříznivý trend ekonomiky v době šetření. V tomto bodě kritizuje Yannis Stournaras jak řeckou vládu, tak i vládu Angely Merkelové.
Německo prý má plné právo chtít po Řecku úspory. Vedle toho by ale mělo také do Řecka investovat.
