Jak byste jako ministr financí rozpočet charakterizoval vy?
Řekl bych, že to je rozpočet, který sleduje asi pět základních priorit. A pak si k tomu může dát každý z posluchačů nějakou charakteristiku. Za prvé pokračovat v konsolidaci veřejných financí. Schodek se snižuje, budeme hluboko pod maastrichtskými kritérii v roce 2025, takže je po dlouhé době budeme plnit jak v roce 2024, tak v roce 2025 s dalším výhledem zlepšení v letech 2026 a 2027. 

Rozpočet je silně proinvestiční. Máme tam rekordní výdaje na investice jednak o celkové sumě zhruba 250 miliard korun, ale taky rekordní část z toho budou české národní zdroje a to asi 154 miliard korun. Plníme tam náš spojenecký závazek vůči NATO, takže výdaje na obranu budou ve výši dvou procent HDP. Taky se snažíme o posun naší ekonomiky k znalostní ekonomice, o čemž svědčí výrazně navýšené kapitály pro vědu, výzkum, inovace a taky pro vysoké školy.

A samozřejmě v reakci na ničivé povodně v polovině září letošního roku jsou tam další peníze na odstraňování následků povodní a obnovu území. 30 miliard jsme dali novelou státního rozpočtu v letošním roce a dalších 10 miliard je rozpočtováno v roce 2025.

Takže pokračující konsolidace, rekordní kapitálové výdaje, plníme výdaje na obranu, díky vysokým výdajům v sociální oblasti usilujeme o udržení sociálního smíru a myslíme na odstranění povodňových škod a obnovu území. To jsou základní charakteristiky tohoto návrhu.

Opozice je kritická. Všechna tři opoziční uskupení vám chtějí rozpočet vrátit, abyste ho přepracoval. I přesto budete chtít ve středu první čtení uzavřít?
Řekl bych, že to je standardní. Když se podíváte, jak se projednával rozpočet v minulých letech a je jedno, kdo byl ve vládních lavicích a kdo byl v opozičních lavicích, tak opozice vždy kritizovala návrh státního rozpočtu a skoro každý rok navrhovala vrácení k přepracování. To se zatím v historii České republiky stalo jednou a bylo to na žádost samotné vlády.

Takže ano, je to standardní. Kdy jindy by měla opozice kritizovat vládu než u státního rozpočtu? Je to skutečně normální. To se opakuje každý rok. Opozice tvrdí, že čísla jsou nereálná, aby pak výsledky státního rozpočtu ukázaly, že čísla reálná byla. A my jsme zatím dodrželi plánovaný schodek státního rozpočtu a nemám žádné pochybnosti o tom, že se to povede i v roce 2025.

Nedostatky v rozpočtu ale vidí kromě opozice také Národní rozpočtová rada. Ta za problematické považuje hlavně příjmy z prodeje emisních povolenek, které jsou rozpočtovány ve výši 30 miliard, ovšem příjem je podle rady nadhodnocen, a to dokonce o 10 miliard. Co na kritiku říkáte? Má to nějaké vysvětlení?
Tak vysvětlení je jednoduché. Tuto částku expertně určuje ministerstvo životního prostředí. To odhadlo rozptyl příjmu mezi 19 a 32 miliardami a navrhlo, abychom ve státním rozpočtu dali 30 miliard. My jsme to jako ministerstvo financí udělali a vláda to potvrdila.

Za druhé ano, jsou tam nejistoty. Nikdo z nás přesně neví, jak se bude vyvíjet cena emisní povolenky. Na druhou stranu je to zhruba půl procenta všech příjmů. Takže pokud máte návrh státního rozpočtu, kde nikdo nerozporuje 99,5 procenta, ale jen půl procenta, tak říkám, tady jsou jistá rizika, ale za žádné významnější riziko to nepovažuji.

Navíc tyto výdaje jsou účelově vázány. Nemůžeme je použít na cokoliv, ale na přesně vyjmenované oblasti. A pokud by se ukázalo, že příjmy jsou nižší, tak vázané výdaje budou taky nižší. To je určitě věc, se kterou si státní rozpočet poradí.

Jenom připomenu, že celkové příjmy bez evropských peněz jsou 1932 miliard a říkáme, že riziko je někde mezi osmi a deseti miliardami. Tak myslím, že poměr je úplně jasný. Nezlehčuji to. Je to rizikové, těžko se to odhaduje, ale v celkovém objemu to není věc, se kterou by si státní rozpočet průběhu roku 2025 neporadil.

Petr Král, edr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít