Stanjura také řekl, že odstraňování protipovodňových škod se zatím financovalo z krizových rezerv obecních a krajských rozpočtů. Po vyčerpání těchto rezerv se mohou samosprávy obrátit na státní rozpočet. Podle Stanjury první taková žádost přišla od Moravskoslezského kraje, ministerstvo financí mu ještě v pátek odešle 80 milionů korun.

Částka určená pro okamžitou pomoc domácnostem postiženým povodněmi je podle Stanjury průměrná. Definitivní rozhodnutí o konkrétní výši bude na obcích. „Samotná obec může stanovit místní podmínky, dát vyšší částku více zasaženým, nižší částku méně zasaženým,“ řekl ministr. Starostové podle něj dokážou lépe než stát rozlišit, kdo potřebuje jakou podporu.

Na záruční program NRB uvolní vláda 500 milionů korun, banka tak bude moct poskytnout podnikatelům záruky za úvěry až v hodnotě 3,5 miliardy korun. NRB také bude nabízet zvýhodněné úvěry malým a středním firmám v rozsahu 500 000 korun až 100 milionů korun, nabízené úroky přitom budou pod tržní úrovní.

Stanjura doplnil, že vláda připravuje i další formy pomoci. Zaměří se na zajištění dodávek pitné vody, tepla a energií či obnovu dopravní infrastruktury. Stanjura přitom upozornil, že ministerstvem dopravy uváděné škody na silnicích a železnicích v rozsahu deseti miliard jsou zatím předběžný odhad a nedá se vyloučit, že částka nakonec bude vyšší.

Kromě prostředků samospráv a státního rozpočtu chce vláda při obnově po povodních využít i evropské peníze. Stanjura v pátek podpořil zapojení dvou miliard eur (50 miliard korun) z fondu soudržnosti, které půjde použít bez státního spolufinancování. Podle něj by tyto peníze měly sloužit především na výstavbu protipovodňových opatření. Připomněl, že peníze z fondu soudržnosti bude možné využívat až do roku 2030, není je tedy nutné vyplatit letos nebo v příštím roce.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít