Sorensen: Firmy, které neinvestují do technologie a do vzdělání, skončí
Náskok, který měly čínské firmy před americkými, se během globální krize zmenšil. Vyplývá to z analýzy konzultantů společnosti AlixPartner, podle kterých k relativnímu nárůstu konkurenceschopnosti amerických výrobců přispěly mimo jiné i rostoucí náklady na pracovní sílu v Číně. A právě čím dál tím vyšší platy v Číně by podle expertů měly napříště pomoci i evropským firmám. Narůstající tlak ze strany konkurence z rozvíjejících se zemí s tím ale zcela nezmizí. Jak se s ním vyrovnat, na to se v Kodani zeptal spolupracovník Rádia Česko Roman Chlupatý profesora dánské Copenhagen Business School Anderse Sorensena.
Já věřím tomu, že je staré dobré vysvětlení komparativní výhody v tomto smyslu stále relevantní. Prostě to, co bychom v této časti světa měli dělat, je výroba sofistikovanějších věcí. Tím mám na mysli výrobu věcí, které vyžadují určité znalosti a určitou zručnost; výrobu sofistikovaných věcí, které vyžadují nové znalosti a poznatky. Zároveň bych pak v této souvislosti zmínil inovaci produktů. Vzniká tak svým způsobem trojúhelník: na jedné hraně má organizaci a management; na druhé technologie - například průmyslové roboty a na třetí hraně má inovaci produktu. Tento trojúhelník je nesmírně důležitý. Právě o něj by se totiž měly západní firmy v budoucnosti opřít. A podle mě se o něj také opřou. I proto si nemyslím, že nehrozí, že by se jednou na Západě prostě nic nevyrábělo. Pro firmy je to ale bezesporu náročné. Firmy se totiž musí přizpůsobit novým dobám.
S profesorem dánské Copanhagen Business School Andersem Sorensenem mluvil spolupracovník Rádia Česko Roman Chlupatý
Co konkrétně to pro ně znamená?
Musíte být prostě schopni být flexibilní. Když o to zákazník požádá, měl byste být schopen změnit svůj produkt v podstatě přes noc. Vyrobit ho s úpravami, které zákazník chce. To je schopnost, o kterou by teď západním firmám mělo jít především. Pokud tuto schopnost nemají a pokud nemají nástroje, které by jim umožnily to změnit, pak jsou ve složité pozici. Platí totiž, že firmy, které neinvestují do technologie a do vzdělání, nakonec budou muset buď za sebe nechat vyrábět někoho jiného, anebo skončit.
Vezměme i toto v potaz. Jak jsou teď evropské země konkurenceschopné?
No tak obyčejně se my v Evropě porovnáváme se Spojenými státy, že ano. Prostě proto, že Státy jsou světovým ekonomickým lídrem. Platí přitom, že až do roku 1995 Evropané, co se produktivity týče, stahovali náskok Američanů. Od roku 1995 se to ale změnilo a Amerika má opět čím dál tím větší náskok. Proč, to je zásadní otázka, kterou se zabývá spousta lidí. Někteří experti tvrdí, že se Evropě v polovině 90. let odehrála řada reforem na trhu práce. A díky nim mnoho nepříliš produktivních zaměstnanců našlo práci. Součástí systému se prostě stalo mnoho lidí, kteří v porovnání s těmi, kteří v něm byli před reformami, ekonomiku brzdí. Ve svém důsledku to znamená, že evropská produktivita klesá. To ale asi není vše.
Co dalšího tedy podle vás brzdí Evropu a její firmy?
Tak jedním z velmi důležitých vysvětlení je, že my v Evropě nejsme v porovnání s Amerikou tak dobří ve využívání informačních technologií. Mnohé studie to potvrzují. Přitom například naše studie jasně prokázala, že sektory, které ve velkém využívají informační technologie, rostou mnohem rychleji. Problém je, že tento potenciál zvládají americké firmy v porovnání s evropskými využít mnohem lépe – zhruba dvojnásobně lépe. Proč tomu tak je, to samotná data neodhalí. Jedna velmi zajímavá studie ale porovnala americké firmy na evropském kontinentu se zbytkem firem. Výsledek tohoto srovnání potvrdil, že americké firmy dokážou využívat informačních technologií lépe než firmy vlastněné investory, kteří nejsou z Ameriky. Příčinou je podle autorů studie odlišný obchodní model. Což v praxi znamená, že existují rozdíly v tom, jak je firma vedena; a zejména pak v tom, jak se pracuje se zaměstnanci. Zda je odměna závislá na výkonnosti a ne na počtu odpracovaných hodin a tak dále. Jinými slovy, v amerických firmách v porovnání s evropskými jsou incentivy nastaveny tak, aby přispěly k růstu produktivity.
