‚Nutné zlo.‘ Česko musí zavést kontrolu lobbování, peníze na dodržování zákona ale Stanjura nedá
Šest úředníků a registr za 12 milionů korun. Tak mají být zajištěna nová pravidla pro lobbing, která se snaží vláda urychleně přijmout. Šéf financí Zbyněk Stanjura (ODS) ale žádosti ministerstva spravedlnosti o peníze na dohled opakovaně zamítl, peníze má resort sám ušetřit, zjistily iROZHLAS.cz a Radiožurnál. „Vláda připravuje tento zákon jen proto, aby dosáhla na evropské dotace,“ míní ředitel Transparency International David Kotora.
Zákon o regulování lobbingu musí platit od června tohoto roku. Na jeho účinnost je totiž navázána výplata unijních dotací. Na to, aby zákon skutečně fungoval a aby se nová pravidla kontrolovala, ale nechce dát ministerstvo financí ani korunu.
6:42
‚Msta za stávku.‘ Koalice potopila přidání Blažkovým úředníkům poté, co kvůli nízkým platům protestovali
Číst článek
„Ministerstvo financí od začátku projednávání návrhu požaduje, aby zřízení a provozování agendy bylo rozpočtově neutrální a aby vše bylo zajištěno v rámci personálních a finančních kapacit ministerstva spravedlnosti,“ potvrdil pro iROZHLAS.cz mluvčí resortu financí Petr Habáň.
Opakované žádosti o peníze ze strany úředníků ministerstva spravedlnosti Stanjura zamítl. A to přesto, že sama vláda rozhodla, že na úřadu vedeném Pavlem Blažkem (ODS) bude agendu spojenou s novým zákonem zajišťovat šest nových úředníků.
„Ministerstvo spravedlnosti se nyní snaží pokrýt činnosti spojené s novou agendou v rámci stávajících personálních kapacit,“ popsal mluvčí úřadu Vladimír Řepka. „Bude to z velké části realizováno přesunem úředníků vykonávajících úkoly v oblasti regulace střetu zájmů a ochrany oznamovatelů,“ nastínil.
Tlak z Evropské unie
Postup ministerstva financí se nelíbí protikorupčním organizacím. Jejich zástupci se shodují, že současný kabinet novou protikorupční legislativu přijímá jen kvůli tlaku z Evropské unie, která na schvalování zákonu často váže výplatu dotací.
PRAVIDLA PRO LOBBISTY
Návrh zákona o regulaci lobbování má zavést povinnost pro lidi, kteří se této činnosti věnují soustavně nebo jsou z profesních komor, aby se zapsali do nového veřejného registru lobbistů. Dvakrát za rok pak mají napsat zprávu, s kým se setkali, co bylo tématem lobbování, a vložit ji do registru. Ve Sněmovně je v pořadí čtvrtý pokus o podobnou normu. Jen za posledních 15 let už třikrát návrhy zákona o lobbování totiž spadly pod stůl. Tentokrát je ale vládní koalice pod tlakem z Evropské unie. Ta účinností zákona podmínila výplatu unijních dotací z Národního plánu obnovy.
„‚Vyhladovění‘ protikorupčních zákonů u nás bohužel bývá normou. Nejsilnější motivací pro jejich schválení nebývá potřeba upravovat pravidla, ale tlak z Evropské unie. V případě regulace lobbingu je účinný zákon v červnu 2025 podmínkou pro čerpání peněz z Národního plánu obnovy,“ vysvětlila předsedkyně spolku Oživení Šárka Zvěřina Trunkátová.
Obává se, že nová legislativa pozbyde smyslu, když na ní nebude dostatek financí. „Účinnost zákona a jeho fungování v praxi jsou dvě zcela rozdílné otázky. Je škoda, že právě politici, kteří tak často argumentují přebujelou byrokracií, dělají vše proto, abychom měli další zákon, který bude narážet na nedostatky kapacit a ohrožují tím smysl celé regulace,“ míní.
Podle ředitele české pobočky Transparency International Davida Kotory je přijetí zákona o lobbingu pro koalici „nutné zlo“. „Budeme mít tedy zákon, ale bez potřebné kontroly ze strany státu. Otázkou nadále také zůstává, jak bude samotný zákon vypadat a zda bude dostatečně kvalitní.“
K návrhu zákona, který je nyní ve Sněmovně před finálním schválením, totiž poslanci ODS načetli podle odborníků na protikorupční legislativu sporné pozměňovací návrhy. Ty by mohly smysl a funkčnost zákona ohrozit. Jedním z nich je návrh poslankyně Evy Decroix, který je navíc problematický i jinak. Některé části výjimky ze zákona, které navrhuje, totiž podle metadat měly napsat zájmové organizace, jak už dříve popsal iROZHLAS.cz.
Boj s korupcí jako priorita?
Vedle šestice úředníků, která by měla agendu spojenou s lobbováním zajišťovat, má vzniknout také registr. Podle důvodové zprávy k návrhu zákona by jeho vznik měl stát zhruba 11,8 milionu korun. Jeho provoz včetně personálních nákladů mají pak činit asi 6,5 milionu korun.
6:59
Lobbisté jako autoři výjimek k zákonu o lobbingu? ‚Netrápí mě, kdo napsal první čárku,‘ říká poslankyně
Číst článek
Najít tyto částky v rozpočtu ministerstva spravedlnosti nebude jednoduché. Jeho odborová organizace si dlouhodobě stěžuje na nízké platy ve srovnání s jinými úřady a také na velký odliv lidí.
Už loni na konci roku odmítla vláda přidat peníze zaměstancům na ministerstvu a v justici. Odbory to tehdy označily za mstu za stávku, která na úřadu kvůli platové situaci proběhla loni na podzim. Úřad navíc ani nepožadoval více peněz ze státního rozpočtu, jen chtěl na platy státních zaměstnanců použít ušetřené peníze v rámci svého vlastního rozpočtu. Ani to ale neprošlo.
Úřad se nyní pokusí agendu spojenou s lobbingem pokrýt na úkor jiných protikorupčních opatření. „Ministerstvo financí se na finance z mé zkušenosti dívá z účetního pohledu a nikoli z pohledu investičního. Kdyby se dívalo ministerstvo na agendy, které chrání důvěru občanů ve stát, jako na investici do budoucna, tak peníze blokovat nemůžou. Takže jsme si už zvykli, že ministerstvo blokuje peníze na agendy boje s korupcí, lobbování, whistleblowingu, střetu zájmů, dohledu na financování politických stran a podobně,“ uvedl k tomu právník a odborník na korupci Marek Zelenka z firmy Datalab.
