Analytik Ludvík: Scénář války se zapojením NATO je teď jasnější, tři procenta na obranu je nutnost
Tři procenta na obranu jsou nutností, pět procent je přitažených za vlasy. „Ukazuje se, že bude potřeba investovat více, než se původně plánovalo,“ řekl v pořadu Jak to vidí... bezpečností analytik Jan Ludvík z katedry bezpečnostních studií Fakulty scoiálních věd Univerzity Karlovy. Scénář války se zapojením NATO je podle něj teď mnohem jasnější.
Výdaje na obranu by se podle vlády měly postupně navyšovat o 0,2 procenta hrubého domácího produktu ročně až do roku 2030, kdy bychom měli dosáhnout tři procenta. I když je navyšování prezentováno jako vládní návrh, podle Ludvíka hraje roli hlavně fakt, že Severoatlantická aliance dokončila cyklus obranného plánování, který aktualizoval to, co NATO potřebuje v návaznosti na zkušenost z války na Ukrajině.
Host: bezpečnostní analytik Jan Ludvík z katedry bezpečnostních studií Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Moderuje Zita Senková
Více, než se plánovalo
„Teď už mnohem lépe víme, co by bylo potřeba v situaci, když by se ozbrojený konflikt v Evropě přelil do konfliktu, který zahrne i NATO. Ukazuje se, že bude potřeba investovat více, než se původně plánovalo. A to i bez ohledu na to, že armáda trpí poměrně výrazným vnitřním dluhem, kdy se řada nutných investic léta odkládala,“ přibližuje bezpečnostní analytik.
Závazek vůči Severoatlantické aliance dávat na obranu dvě procenta HDP splnila Česká republika poprvé loni. Plán dávat až 5 procent, o kterých mluví Spojené státy americké, neplní ale ani ony samy. „Pět procent je přitažených za vlasy. Je to součástí strategie USA, i když o promyšlenosti kroků současné americké administrativy můžeme pochybovat, jak protivníky i spojence dotlačit k tomu, aby udělali to, co Spojené státy chtějí. Pět procent je hodně a není to ani nutné,“ je přesvědčen Ludvík.
Cílové schopnosti
Naopak plánovaná tři procenta do roku 2030 budou podle něj klíčová, spolu s plněním cílových schopností, kdy v procesu obranného plánování budou zhodnoceny scénáře konfliktu i to, co by bylo potřeba za vojenskou sílu, ať už kvalitativně, tak kvantitativně.
„Výsledek se potom rozdělí mezi jednotlivé členské státy, které by to do vojenské operace měly poskytovat. Stát naší velikosti měl skutečně původně na pokrytí cílů dávat 2 procenta, teď je ale hrozba konvenční války mnohem jasnější, a je nepochybné, že je potřeba dávat víc,“ dodává Jan Ludvík.
