Rozpočet sedí. Stačí vyškrtat dvacet miliard a vybrat o šest miliard daní víc
„Máme velkou šanci, abychom ten plánovaný schodek dodrželi!“ řekl poslancům rozpočtového výboru v úterý ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS. Je to optimistická věta a je docela vtipná. Šanci dodržet schodek má totiž vláda jen za podmínky, že z výdajů zcela jistě během příštích měsíců vyškrtá 20 miliard korun. A možná i 26 miliard.
Stanjura svá optimistická slova pronesl, když vysvětloval poslancům výboru svou zprávu o vývoji státního rozpočtu v letošním roce. Ten se doposud vyvíjel dost špatně. Už v květnu byl jeho schodek skoro stejně velký, jako má být za celý rok, což je 295 miliard korun.
V červnu se sice situace státních financí vylepšila na minus 215 miliard korun, to ovšem přesto naznačovalo, že by na konci roku mohl schodek dosáhnout i při mírnějším tempu až kolem 350 či 400 miliard korun.
Je velká šance udržet plánovaný schodek rozpočtu, tvrdí ministr financí Stanjura
Číst článek
Ministr Stanjura v úterý ve Sněmovně ale ujistil, že na konci roku vše bude, jak má být, protože trendy jsou pozitivní a je tu šance schodek dodržet.
Šance přitom stojí nejen na tom, že bude trvat pozitivní vývoj v příjmech a výdajích, ale hlavně že se musí ještě letos škrtat. Jak vyplývá z nových čísel ministra Stanjury, která poslancům rozdal, když vláda nic neudělá, bude podle současné predikce schodek státního rozpočtu na konci roku 321 miliardy korun, tedy o 26 miliard korun víc než vláda i Parlament schválili.
Podle ministra financí je tedy šancí na udržení schodku jít naproti a během druhého a třetího kvartálu letošního roku vyškrtat v jednotlivých kapitolách rozpočtu celkem dvacet miliard korun. Po částech, aby se nepřekročila pětiprocentní hranice změny oproti schválenému rozpočtu a nemusel se tak zákon o rozpočtu na rok 2023 novelizovat v Parlamentu. To by se totiž nestihlo.
Druhá podmínka „šance dodržet schodek“ je, že se nejpozději ve čtvrtém kvartálu zvednou nad současnou lepší predikci i běžné příjmy rozpočtu, a to ještě o šest miliard korun. Pokud ne, bude potřeba ve škrtech pokračovat, aby schodek opravdu zůstal na 295 miliardách.
Bizarní krok vlády
Jedním z hlavních důvodů, proč rozpočet letos nevychází, přitom není ani tak energetická krize ze závěru roku 2022, která zcela objektivně komplikovala reálné odhady některých příjmů a výdajů státu. Je jím překvapivě bizarní krok, kterým vláda zapojila do rozpočtu na straně příjmů v kapitole ministerstva životního prostředí 50 miliard korun z Modernizačního fondu.
PRŮZKUM: Téměř tři čtvrtiny Čechů se bojí dopadů schodku státního rozpočtu na vlastní finanční situaci
Číst článek
Do fondu proudí výnosy z prodeje emisních povolenek, které si musí kupovat podniky znečisťující ovzduší. A protože jde o celoevropský program, použití peněz v rámci tohoto fondu je jasně dané. Slouží na dotace investic do zelených technologií, aby země EU snižovaly vypouštění emisí.
Dle rozpočtových pravidel to tedy v žádném případě nejsou příjmy státního rozpočtu. Přesto, a také přes kritiku Národní rozpočtové rady vlády a opozice, vláda s tímto příjmem v rozpočtu počítala. Podle Stanjury ale kabinet prostě věřil, že se mu podaří pravidla změnit.
„Do poslední chvíle jsme se snažili vyjednávat s Evropskou komisí. Neodhadli jsme ale míru její nepružnosti. Bohužel jsme to nedojednali,“ vysvětloval Stanjura poslancům a slíbil, že v rozpočtu na příští rok se již nic takového neobjeví.
Schodek rozpočtu se v pololetí oproti květnu snížil o 56 miliard, přesto je druhý nejhorší v historii Česka
Číst článek
Problém podle ministra financí byl, že Brusel ještě loni sliboval, že členské státy budou moci peníze z povolenek výjimečně použít na hašení dopadů energetické krize, tedy v rámci státních rozpočtů, jenže nakonec změnil názor.
Energetická krize totiž letos zatím odezněla, státy navíc na pomoc s drahými energiemi mohly využít i jiný mechanismus – zastropovat ceny energií a vybírat peníze na jejich dotování formou mimořádné daně (windfall tax) a odvody z nadměrných tržeb výrobců elektřiny.
Oboje Česko zavedlo, a to jednou z nejpřísnějších forem v Evropě. Windfall tax je předepsána na tři roky a její sazba je 60 procent, ačkoliv Brusel doporučil jen rok a sazbu o víc než polovinu nižší. Stejně tak jsme například u jaderných elektráren zvolili nejpřísnější odvody z nadměrných tržeb.
‚Švindl od počátku‘
Ministr Stanjura se před poslanci také hájil tím, že nápad dát 50 miliard korun z fondu rovnou do příjmů státu nebyl jeho ani jeho resortu, ale přišel s ním prostě někdo jiný. Kdo, ale na dotazy poslanců z hnutí ANO odmítl říct s tím, že návrh rozpočtu schválila celá vláda včetně něj a on její vnitřní jednání o jednotlivostech nebude komentovat.
Inflace v červnu klesla na 9,7 procenta, nižší byla v Česku naposledy v prosinci 2021
Číst článek
„Takže těch 50 miliard je takový sirotek státního rozpočtu. Nemá tatínka ani maminku, nikdo se k němu nehlásí,“ vtipkoval pak před novináři poslanec a bývalý ministr životního prostředí z hnutí ANO Richard Brabec.
Stejně jako exministryně financí a šéfka poslanců ANO Alena Schillerová si Stanjurovu neobratnou vlastní obhajobu typu „já nic, to oni, ale kdo, to se mě neptejte, jsem džentlmen“ užíval. A pak Brabec vážně dodal, že zapojení 50 miliard z Modernizačního fondu byl prostě „od počátku švindl, který měl jeden jediný účel, a to snížit schodek pod magickou hranici 300 miliard korun“.
Jsou to trochu silná slova, taková opoziční, ale něco na nich je.
Možná ještě spíš než o švindl šlo o přehnané sebevědomí vlády, že to jak v Bruselu, tak i doma prostě nějak skoulí.
Drzost se spíše vyplatila
Ostatně podobně přehnané sebevědomí měl kabinet také už se zmíněnou windfall tax, která má sloužit k pokrytí velké části nákladů na pomoc s drahými energiemi.
Ministerstvo financí konkrétně počítalo s příjmy a výdaji na energetickou pomoc, která stojí mimo jednotlivé rozpočty resortů, ve výši 100 miliard korun. Příjmy měly být 85 miliard korun z windfall tax odvedené energetickými firmami a šesti největšími bankami a 15 miliard korun měli dodat ještě energetici z odvodů nadměrných tržeb za výrobu elektřiny.
Stát vybere z neočekávaných zisků o 60 miliard méně, než počítal. Daň měla zmírnit schodek rozpočtu
Číst článek
Podle nové Stanjurovy predikce to zatím vypadá tak, že příjmy z windfall tax ale budou jen 46 miliard a odvody 17 miliard. Celkem tedy stát vybere 67 místo 100 miliard. Výdaje na kompenzace zastropovaných cen energií naproti tomu ale také nebudou očekávaných 100 miliard, ale necelých 80 miliard korun, hlavně díky poklesu cen energií na trhu.
Na pokrytí nákladů dotací cen energií tedy státu chybí zatím 17 miliard, což se při míře nejistoty při sestavování rozpočtu loni na podzim ohledně vývoje cen a vůbec energetické situace v letošním roce dá považovat za úspěch. Byť hlavně banky už loni upozorňovaly, že odhad jejich letošní windfall tax ve výši 35 miliard korun (50 měli dodat energetici) je z říše snů.
Drzé čelo resortu financí se ale v tomto případě celkově, jak se zatím zdá, spíš vyplatilo. Vzpomeňme na predikce ministerstva průmyslu či Energetického regulačního úřadu, že náklady na zastropování cen budou přes 200 miliard korun.
Celkem realistický rozpočet
Nebýt nevydařeného mysteriózního kousku s Modernizačním fondem, rozpočet mohl být celkem realistický. Ze Stanjurovy tabulky o vývoji rozpočtu totiž také vyplývá, že kritizované vyšší než plánované výdaje (hlavně na důchody) celkem vyrovnávají vyšší než plánované jiné příjmy.
Například vyšší daně od podniků. Ty mají dodat o skoro 40 miliard korun, tedy dvacet procent, na daních z příjmů víc, než se plánovalo. Dalších skoro šest miliard korun navíc mají dodat daně od fyzických osob a skoro čtyři miliardy navíc stát vybere i na sociálním pojištění.
Podobně navíc bude vybírat i na srážkové dani placené z dividend či kapitálových výnosů. A další miliardy navíc tečou do rozpočtu i z dividend státních či polostátních firem, jako je hlavně ČEZ, ale třeba i OKD, Lesy nebo Čepro.
Desetimiliardové škrty v roce 2024. Nejvíc mají ušetřit školství, místní rozvoj, průmysl a doprava
Číst článek
Za vším tímto zlepšením je zjednodušeně řečeno zřejmě inflace a zdražování a zabetonovaný trh práce. Firmy zdražovaly a měly vyšší příjmy, lidem rostly platy (nominálně) a tím i odvody a také rostly úroky a tím srážkové daně z výnosů.
Hlavní minusovou položkou v příjmech je pak vedle Modernizačního fondu nižší výběr DPH, protože spotřeba klesla víc než původní odhad, a také nižší příjem z emisních povolenek (mimo Modernizační fond).
Pro úspěch letošního rozpočtu je tedy teď hlavní najít ty dvacetimiliardové škrty. Podle ministra Stanjury se dohoda s šéfy resortů už rýsuje, jasno by mělo být ve druhé polovině srpna.
Zatím se půjde nejjednodušší cestou, tedy že se vyškrtá to, co už bude jasné, že se letos nestihne utratit nebo že v dané věci prostě budou nižší výdaje oproti původnímu plánu. Jde například o úsporu tří miliard korun v platbách za státní pojištěnce, o víc než šest miliard méně má být neinvestičních nákupů státu a o tři miliardy nižší vycházejí třeba odvody do rozpočtu EU.
