Česko zaostává za většinou Evropy při získávání energie z větru. Aktuální analýza portálu Fakta o klimatu přitom ukazuje, že právě větrná energie zajistí v budoucnu cenově dostupnou elektřinu. Měli bychom se na ni víc orientovat namísto jádra? V pořadu Pro a proti diskutují náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák (Piráti) a Ondráš Přibyla z organizace Fakta o klimatu.

Pro a proti Praha 23:40 18. června 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Studie portálu Fakta o klimatu uvádí, že při optimálním průběhu výstavby by čtyři nové velké bloky jaderné elektrárny snížily celkové náklady na elektřinu o 10 eur za megawatthodinu, zatímco v případě výstavby 15 gigawatt větrných elektráren by cena poklesla o 23 eur za megawatthodinu.

Vláda podle náměstka Třešňáka větrnou energii zohledňuje dostatečně. Energie z větrných zdrojů ale stále tvoří jen jedno procento.

„Rozvoj větrné energie byl v posledních letech podceněný a je skutečně nutné to nastartovat co nejrychleji,“ souhlasí Třešňák. „Neshodneme se na výhledech, kolik by měl být skutečný potenciál instalovaného výkonu,“ srovnává pohled státu s expertní analýzou.

Riziko

Bezpečný odchod od uhlí. Podívejte se, s čím počítají superkritické scénáře a jaká se chystají opatření

Číst článek

Podle Přibyly se oba směry rozvoje energetiky v Česku nevylučují. „V Česku můžeme stavět jádro, můžeme stavět vítr. Dívali jsme se, na čem budou v dlouhodobém výhledu v roce 2050 záviset náklady na výrobu elektřiny. Vítr vychází jako velmi robustní,“ vysvětluje.

To ale neplatí u jaderné energie. „Jádro budeme mít nejdříve za nějakých deset, možná patnáct let podle toho, jak se protáhne výstavba. Neřeší to problémy teď. Záleží, jestli se povede udržet nízkou cenu výstavby,“ upozorňuje s odkazem na evropské zdlouhavé a nákladné stavby.

Větrné elektrárny nemají negativa, na jejich estetiku si lidé časem zvyknou, říká Bursík

Číst článek

Důležité je si určit riziko jednotlivých staveb. „Kdybychom stavěli větrné elektrárny, tak je riziko rozloženo do malých projektů. Kdežto u jádra je koncentrováno do jednoho velkého projektu, který se může prodražovat,“ srovnává Přibyla.

Náměstek Třešňák výhodnost investic do větrné energetiky nezpochybňuje: „Nové jádro budeme vyrábět někdy po roce 2036. Stát ale musí motivovat i privátní investory, aby skutečně začali rozvíjet obnovitelné zdroje, především vítr,“ popisuje.

Státní plány počítají do roku 2030 s výstavbou 400 nových elektráren, což může být vnímáno jako malé číslo. „Je potřeba uvažovat i nad tím, jak se k tomu staví municipality a jaká je veřejná akceptovatelnost takových projektů,“ podotýká. Veřejnost totiž jejich výstavbu v referendech často odmítá.

Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu v úvodu článku. Moderuje Karolína Koubová.

Karolína Koubová, fos Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít