Dva jaderné bloky by zatím mohly stačit. Aby zbyl prostor i pro jiné varianty, které můžou být levnější
Maximalistická varianta objednat si rovnou čtyři nové jaderné bloky je pro Česko riskantní. Pokud by se jejich stavba prodražila, což se stalo u všech evropských projektů, cenu elektřiny v budoucnosti zbytečně potáhnou tyto zdroje vzhůru. Drahé bloky by navíc smazaly výhodu, kterou by mohla přinést levnější elektřina z větrných elektráren, energetické úspory nebo také lepší propojení sítí v Evropě umožňující výhodnější částečný dovoz elektřiny.
Zhruba k takovému závěru došla studie expertů z platformy Fakta o klimatu s názvem Cesty k čisté a levné elektřině v roce 2050 v ČR.
Stejně tak riskantní by ale bylo nepostavit žádný nový jaderný blok. „Analýza ukazuje, že obě extrémní varianty, nepostavit nic, nebo postavit čtyři bloky, mohou být sice výhodné, ale současně s sebou nesou velké riziko. Pokud bychom nestavěli nic, tak je tu riziko, že tady elektřina bude chybět nebo bude potřeba to pak nějak lepit z dražších zdrojů,“ uvedl v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus hlavní autor studie Jan Krčál.
Varianta čtyř velkých reaktorů je riskantní hlavně kvůli riziku zdražení při výstavbě, což by se pak promítlo do výsledné ceny elektřiny. Navíc by příliš mnoho jádra brzdilo rozvoj jiných zdrojů, které mohou být levnější, včetně úspor a dovozů.
Jako nejméně rizikovou tak experti vyhodnotili variantu postavit jeden až dva velké bloky.
O tom, kolik nových jaderných reaktorů si Česko pořídí, má během příštích týdnů, zhruba do poloviny července, rozhodnout vláda. Od státem ovládané firmy ČEZ, která je investorem, dostala minulý týden vyhodnocení nabídek dvou uchazečů o stavbu nových reaktorů na klíč.
Podaly je francouzská státní EDF a jihokorejská státní KHNP. Jejich obsahem je závazná cena právě na čtyři bloky, což je navýšení z původní varianty, kdy ČEZ poptával závazně jen jeden blok a na další nezávaznou opci. Změnu zdůvodňují firma i vláda tím, že do budoucna spotřeba elektřiny významně poroste a po odstavení uhlí bude potřeba víc jak obnovitelných, tak i jaderných zdrojů.
Unikátní blok pro Česko
ČEZ obě nabídky podle mluvčího Romana Gazdíka vyhodnotil na základě „stejného kritéria“. A to ceny na vyrobenou megawatthodinu, za jakou by vyráběl elektřinu nový blok od každého z uchazečů,“ uvedl.
Klíčové pro budoucí cenu elektřiny je podle Krčála nejen výše samotné investice a dodržení časového harmonogramu, zásadním faktorem je i cena financování, tedy výše úroků z půjček na celý projekt.
Projekt století jde do finále. ČEZ předal vládě analýzu nabídek na stavbu až čtyř jaderných bloků
Číst článek
Pokud by se podařilo stavět velmi rychle a levně, pohybuje se cena bez nákladů na kapitál, tzv. overnight cost, podle studie Fakt o klimatu i propočtů Mezinárodní energetické agentury zhruba na úrovni 185 miliard korun (v cenách roku 2022).
Podle Krčála se ale jedná o cenu opakovaných projektů, tedy už vymyšlené a vyzkoušené stavby, kdy dodavatelé jen opakují daný design. „Což není případ pro Česko. Protože ani jeden ze dvou uchazečů nemůže přímo využít svůj design a jednoduše ho tady postavit,“ upozornil Krčál s tím, že se dají očekávat drobné, ale i větší dodatečné náklady.
ČEZ limitoval velikost dodaného bloku kapacitou 1200 MW, pro EDF to znamená, že svůj nabízený blok EPR1200 musí zmenšit z 1600 MW. KHNP má standardní blok o velikosti 1400 MW, v tendru ČEZu nabízí rovněž menší reaktor APR1000.
Pro srovnání, zatímco ideální varianta (overnight cost) znamená investici zhruba 6,5 tisíce eur za kW elektrického výkonu, reálné projekty, které stavěla EDF v Evropě vyšly o dost dráž, připomněl Jan Krčál.
Ve Finsku na zhruba 10 tisíc eur, ve Velké Británii je zatím cena projektu Hinkley Point C na hodnotě nákladů až 15 tisíc eur. Srovnání, za kolik staví KHNP, podle Krčála ani nelze udělat. „Nemáme dobré údaje, protože KHNP nestavěla v Evropě žádný blok a přece jen evropské podmínky jsou jiné,“ vysvětlil.
Podle vývoje na trhu
Pokud jde o cenu peněz, stát slíbil poskytnout na projekt výhodný úvěr, který pak bude ČEZ dalších 30 let po zahájení provozu bloku splácet. To by mělo náklady na výrobu elektřiny podle Krčála významně snížit.
23:22
Viceprezident EDF: Máme nejlepší nabídku na nové jaderné bloky, protože je evropská
Číst článek
Zatímco nyní jsou velkoobchodní ceny elektřiny na trhu přes 90 eur/MWh, cena z nového zdroje by se mohla dostat při dodržení rozpočtu i harmonogramu a levném financování na úroveň 70–80 eur/MWh. V opačném případě, při komplikacích, ale třeba až na 150 eur.
„Kdybych si měl vybrat jedno číslo, řekl bych, že by to mohlo být kolem 100 eur,“ odhadl cenu Krčál s tím, že je to i referenční, středový scénář, se kterým počítá analýza. „Bude záležet, jak se to podaří postavit,“ mínil.
Na základě všech propočtů a odhadů podle Krčála tedy dává smysl si nyní objednat spíš jen dva bloky a na další dva uzavřít opci do budoucna, pokud bude cena stále skutečně výhodná. V mezičase totiž bude jasnější vývoj na trhu.
„Náklady na výrobu elektřiny v Česku může snížit rozvoj větrné energetiky. Ale i ten je obestřen spoustou neznámých. Není třeba jasné, jak se podaří ji tady rozjet, a z tohoto pohledu je myslím rozumnější se teď pustit do realistické výstavby jen dvou jaderných bloků. Je to navíc i objem, který se dá organizačně zvládnout v českých podmínkách a který by investičně unesl stát,“ vysvětlil Krčál.
Vítr, slunce a malé reaktory
Podle studie by bylo pro Česko optimální postavit větrné elektrárny o celkové kapacitě 10 GW, což by podle propočtu autorů mohlo přinést snížení celkových nákladů na výrobu elektřiny v Česku do roku 2050 zhruba o 15 eur/MWh. Výhledově by se totiž podle Krčála mohla dostat cena elektřiny z větru na 60 až 80 eur/MWh.
V současné době je ale elektřina z větru drahá, protože je jí málo. V nedávné aukci na její výkup dosáhla cena 140 eur/MWh.
Dalším klíčovým zdrojem energie by podle studie měly být solární elektrárny. „V horizontu roku 2050 je naprosto reálné se dostat na ceny 50–60 eur/MWh,“ uvedl Krčál.
23:22
Prezident KHNP: Termíny dodržíme, i když už má tendr zpoždění. Dokážeme být levnější než ostatní
Číst článek
Další výhodou jen dvou velkých jaderných bloků podle Krčála je, že zůstane prostor pro případnou výstavbu malých modulárních reaktorů. ČEZ chce postavit a spustit první v roce 2032 v prostoru jaderné elektrárny Temelín.
Projekty modulárních reaktorů se ale teprve dokončují a prochází licencováním, nikde na světě se zatím komerčně nestaví. ČEZ si pro další jednání o možné spolupráci nedávno vybral projekty čtyř firem. Americké GE Hitachi, britské Rolls Royce, francouzské EDF a amerického Westinghouse, který neuspěl s nabídkou velkých bloků.
„Máme s ČEZ docela intenzivní jednání, jestli do budoucna budeme schopni uzavřít nějaké partnerství,“ uvedl šéf české pobočky Westinghouse Petr Brzezina. Malý reaktor firmy nyní v USA prochází licencováním a podle Brzeziny by se na něm mohly významně podílet tuzemské firmy, které mají v jaderném průmyslu tradici.
„První takové reaktory budou pro průmysl důležité, protože ten, kdo bude mít první referenci, bude mít velkou výhodu nejen na domácím, ale i zahraničním trhu,“ uvedl.
