Obyvatelé se báli toho, že větrníky naruší krajinný ráz, budou hlučné a sníží ceny nemovitostí. V referendu hlasovalo celkem 151 z celkového počtu 226 voličů.
Referendum proběhne v sobotu 13. prosince. Pokud by lidé souhlasili, dostal by Lukov do rozpočtu od investora jednorázově tři miliony korun. Městys má asi 260 obyvatel, z toho je 225 voličů.
Výstavba větrných elektráren na německé straně v blízkosti Chráněné krajinné oblasti Český les budí vášně. Ani české ministerstvo životního prostředí se nechce spokojit s německými návrhy.
Ze solárních, větrných, vodních či biomasových elektráren za prvních šest měsíců letošního roku vzešlo přes 5000 terawatthodin (TWh) elektřiny, což je 34,3 procenta celkové globální produkce.
Lidé v obecních referendech ve Středočeském kraji také přijali demolici táborských kasáren. Město původně uvažovalo o její přestavbě na školu, ale studie ukázala, že objekt není vhodný pro výuku.
Obce na Vysočině hlasovaly v obecních referendech. Na Třebíčsku musel po petici do sporného referenda vstoupit i soud. Vedení obce bude hlasování právně řešit.
Na Bruntálsku se kromě voleb do Poslanecké sněmovny rozhodovalo také v místních referendech. Obyvatelé hlasovali o výstavbě větrných elektráren i o obecní restauraci.
V Jihočeském kraji se souběžně s volbami do Poslanecké sněmovny uskutečnila čtyři místní referenda. Obyvatelé v nich odmítli například výstavbu spalovny odpadů nebo těžbu štěrkopísku.
„Pro mě je to hodně důležité. Hlasuji pro to, aby tady větrné elektrárny stály. Byla by škoda příležitosti nevyužít,“ přibližuje svůj postoj obyvatelka obce Jarmila Horká.
V Jablonci nad Jizerou na Semilsku by mělo vedení města nechat přestavět dům v centru na byty a obchody. Obyvatelé Jindřichovic pod Smrkem na Liberecku podpořili stavbu nové větrné elektrárny.
Jarov totiž už dříve požádal Plzeňský kraj, aby nebyl zařazený do tzv. akceleračních zón, kde by úřady mohly schvalovat stavbu větrných elektráren ve zjednodušeném režimu.
Aby bylo referendum platné, musí se ho zúčastnit aspoň 35 procent voličů. Závazné je, když konkrétní odpověď označila nadpoloviční většina hlasujících v referendu a zároveň aspoň 25 procent voličů.
Při volbách do Poslanecké sněmovny uspořádají některé obce i referenda o místních problémech. Témata jsou různá, od zákazu sdílených elektrokoloběžek, po zamezení bytové výstavby na Božím Daru.
Soukromá firma zde chce postavit soustavu pěti větrníků o výšce 200 až 250 metrů, budou tedy patřit k nejvyšším v Česku. Plán v anketě podpořilo 95 procent hlasujících obyvatel Vojtěchova.
K budoucímu umístění větrných elektráren se můžou vyjádřit i jednotliví občané. Na webových stránkách Plzeňského kraje můžou do pocitové mapy označit tři oblasti, kde větrníky nechtějí.
Ve Stonařově podepsalo petici za vyhlášení referenda skoro 400 obyvatel. O větrnících budou během voleb hlasovat také lidé v Černovicích na Pelhřimovsku nebo v Ježničce na Jihlavsku.
Větrné elektrárny by měly vyrůst na území Náhlova, Svébořic a Ralska, tedy v bývalém vojenském prostoru. Mělo by jít o 16 elektráren, přičemž výška stožárů má být až 166 metrů.
Když se nádoby s roztoky odpojí od elektrod, uložená elektřina v nich může zůstat velmi dlouho. Průtokové baterie se nevybíjí samovolně jako obvyklé baterie.
Pokud by větrné elektrárny měly ekonomický přínos pro obecní rozpočet, zřejmě by projektu byla obec nakloněna. Konečné rozhodnutí ale musí dát občané, říká starosta Moravského Žižkova.
Nejvyšší kontrolní úřad zjistil, že víc než devět miliard korun, tedy tři čtvrtiny podpory z kontrolovaných výzev RES+ získalo pouze 15 příjemců, a to na 219 z celkových 725 podpořených projektů.
Zastupitelé města Polné na Jihlavsku mají ve středu večer rozhodnout o referendu, které by se případně mělo konat kvůli záměru soukromníků vybudovat v okolí města větrné elektrárny.
Soud shledal energetické firmy vinnými z „likvidace 160 ptáků a netopýrů“ včetně chráněných druhů. Rozsudek budou muset uveřejnit ve francouzských denících.
Podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v Česku činí 15 procent a v posledních letech dokonce mírně klesá. Státní energetická koncepce pak do roku 2040 počítá s růstem v rozmezí 18 až 25 procent.