Česko zaostává za většinou Evropy při získávání energie z větru. Aktuální analýza portálu Fakta o klimatu přitom ukazuje, že právě větrná energie zajistí v budoucnu cenově dostupnou elektřinu.
Maximalistická varianta objednat si rovnou čtyři nové jaderné bloky je pro Česko riskantní. Pokud by se jejich stavba prodražila, cenu elektřiny v budoucnosti zbytečně potáhnou tyto zdroje vzhůru.
„Jsme průmyslová země a měli bychom investovat do průmyslu, který má budoucnost,“ zdůrazňuje prezident Evropské federace pro obnovitelné zdroje energie Martin Bursík.
Referendu předcházela anketa, které se obyvatelé mohli účastnit od 18. prosince do 15. ledna. Výsledky tehdy naopak ukázaly, že se pro výstavbu vyslovilo 106 obyvatel.
Dosud největší větrníky by mohly stát u Rožmberku nad Vltavou na Českokrumlovsku. Společnost Meridian Nová Energie nabízí obci i obyvatelům kompenzaci přesahující 45 milionů korun po dobu dvaceti let.
„Korporace mají závazky k přechodu na elektřinu z obnovitelných zdrojů. Ve chvíli, kdy jim česká energetika nenabídne zelenou elektřinu nabídkou, se budou dívat na jiné trhy,“ říká Martin Sedlák.
„Od roku 1989 uplynulo 34 let, to už je jedna a půl generace. Problémem u nás je, že když se podíváme na emise skleníkových plynů, skutečně 40 procent z nich tvoří energetika,“ vysvětluje Bursík.
„Vedle vepřína jsme postavili bioplynovou stanici. Elektřinu máme díky větrným elektrárnám. A na kraji celé vesnice máme bateriové úložiště,“ popisuje Siegfried Kappert z německé vesničky Feldheim.
USA mají sedm mořských turbín. Nový projekt nedaleko luxusního letoviska Marta´s Vineyard jejich počet zdesetinásobí. I tak budou mít Američané skoro stokrát méně mořských turbín než Evropa.
Na východě Rakouska v posledních letech roste počet větrných elektráren. Podle tamní větrné asociace IG Windkraft zásobí větrné parky v zemi elektřinou skoro dva miliony domácností.
Německo chce v dohledné době upustit od jaderné a uhelné energie. Hodlá se soustředit na obnovitelné zdroje. Výstavba nových větrných elektráren ale vázne. A často za to můžou ochránci přírody.
Obhajobu exšéfa Lesní správy Lány platí stát, píší Lidové noviny. A ministerstvo vnitra blokuje podle deníku Právo stavbu větrných elektráren. Více v přehledu tisku Radiožurnálu.
Zhruba desetina veškeré vyrobené elektřiny v Evropské unii loni pocházela z větrných elektráren. Používání větru jako energetického zdroje se navíc stále rozšiřuje.
V obci Moldava se válčí o větrné elektrárny. Postavit by je v Krušných horách nedaleko obce chtěl miliardář Daniel Křetínský. Dlouhodobě proti jsou ale místní občanská sdružení, informuje týdeník Respekt.
Provozovatelům větrných elektráren nastaly v Polsku těžké časy. Ještě před dvěma lety se do nich u severních sousedů investovalo po Německu nejvíc v Evropě. Loni se ale jejich výstavba téměř zastavila. Vláda už dala jasně najevo, že chce spoléhat spíše na uhlí.
Větrné elektrárny na severu Německa přetěžují českou energetickou soustavu. Problémy se objevují opakovaně. Společnost ČEPS, která provozuje přenosovou síť, měla na přelomu roku co dělat, aby zabránila jejímu poškození. Stálo ji to 60 milionů korun, které nakonec zaplatí všichni odběratelé elektřiny.
Zájemci dnes mohou nahlédnout do útrob větrných elektráren. Jejich provozovatelé je pro veřejnost otevírají na devíti místech po celé České republice. Letos budou přístupné také dvě nejstarší větrné elektrárny na českém území – v Ostružné a Velké Kraši na Jesenicku.
Lidé ve Střížovicích na jižním Plzeňsku dnes rozhodují o stavbě větrných elektráren. Šest až dvousetmetrových stožárů chce necelý kilometr od obce postavit německá firma Ostwind.
Na jižním Plzeňsku se připravuje výstavba nejvyšších větrných elektráren v zemi. Vyrůst mají u obce Střížovice a téměř dvakrát převýší věž plzeňské katedrály, protože i s vrtulemi budou až 200 metrů vysoké. Střížovice záměr investora podporují, zatímco lidé z okolních obcí se proti tomu bouří a větrníky nechtějí.
Ve Výsluní na Chomutovsku bojují proti větrným elektrárnám. Stavbu 12 větrníků na území obce v Krušných horách povolil chomutovský stavební úřad. Vedení obce ale tvrdí, že některé z nich budou stát v rozporu s územním plánem. Proti větrným elektrárnám bojují i ochránci přírody a také většina místních obyvatel s nimi nesouhlasí.
Jindřichovice pod Smrkem na Frýdlantsku se před deseti lety staly průkopníkem ve využívání větrné energie. Dvě obecní větrné elektrárny zatím vesnici vydělaly 10 milionů korun, část zisku dostávají i místní lidé.
V blízkosti Krásného údolí na Karlovarsku chystá soukromý investor výstavbu šesti vysokých větrných elektráren. Projekt má své příznivce a odpůrce. Obavy z elektráren mají především obyvatelé Útviny a Otročína, odkud by vysoké větrníky byly vidět.
U Moldavy na Teplicku by mělo vyrůst 18 větrných elektráren. Lidé z okolí mají právě dnes poslední šanci říct na celou stavbu svůj názor. V Lidovém domě v Dubí si od 14 hodin vyslechnou pro i proti také zástupci pražské firmy EP Renewables, která chce větrníky postavit.
