Vláda po volbách přebere českou ekonomiku v dobrém stavu. Máme vyšší růst HDP, říká ekonom
Vláda v úterý jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Příjmy i výdaje proti prvnímu návrhu ministerstva financí zvýšila zhruba o dvacet osm miliard korun. Plánovaný schodek zůstal na 286 miliardách. Na letošek je plánovaný deficit 241 miliard. „Vláda, která přijde po víkendových volbách, přebere ekonomiku v relativně dobré kondici,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál ekonom ČSOB Privat Banking Dominik Rusinko.
Vláda tvrdí, že se jí podařilo najít dostatek peněz pro zachování tempa dopravních staveb i pro podporu dostupného bydlení. Díky čemu?
Myslím, že to je primárně díky pozitivnímu dopadu jednotného hlášení zaměstnavatele, od kterého si vláda slibuje více než 10 miliard korun. Takže toto je ten pozitivní impulz a změna, která se odehrála v tom schváleném rozpočtu.
Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS (kandiduje ve sněmovních volbách za koalici Spolu) návrh rozpočtu označil za proinvestiční. Investice tvoří víc než 11 procent veškerých výdajů a z národních zdrojů by mělo jít 186 miliard korun. Podle Stanjury je to dosud nejvyšší částka. Je to tak?
To je pravda, nicméně tady se bavíme o nominálním vyjádření.
My jako ekonomové máme daleko radši relativní vyjádření, tedy vůči HDP, kde to očistíme o efekt vysoké inflace, která od roku 2019 až do současnosti byla téměř 40 procent. Takže ta nominální čísla můžou trošku klamat a v tomto ohledu bych byl o něco obezřetnější. Nemyslím si, že je tady nějaký zásadní posun z hlediska ještě výrazně vyšší míry investic.
Vláda schválila návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Navýšila výdaje i příjmy
Číst článek
Jakou váhu má současný návrh ve chvíli, kdy o něm bude rozhodovat Sněmovna v novém složení po volbách?
Myslím si, že je velmi pravděpodobné, že dojde k jeho přepracování. Zároveň vzhledem k termínu parlamentních voleb je to trošku nešťastné a potýkáme se s tím každé čtyři roky, hrozí i režim rozpočtového provizoria, to znamená, že nebude schválený rozpočet ani na začátku toho příštího roku.
V minulém volebním období tento režim trval čtyři měsíce. To se dá zvládnout, není to nic hrozného, nicméně je to jistá menší míra flexibility z pohledu vlády. Ale na vaši otázku jasná odpověď – myslím si, že rozpočet bude ještě přepracován.
‚Dobrá kondice ekonomiky‘
Česká ekonomika vzrostla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 2,6 procenta. Jak dobrá je to zpráva?
Je to velmi dobrá zpráva. Obecně vláda, která přijde po víkendových volbách, přebere ekonomiku v relativně dobré kondici. Máme tady vyšší růst HDP poblíž potenciálu, máme tady zkrocenou inflaci poblíž dvouprocentního cíle, máme tady trh práce, který je stále relativně napjatý, do toho vcelku solidní vnější pozici, úrokové sazby na neutrálu. To je vlastně ideální doba, kdy přebírat vládu.
Odhad letošního růstu české ekonomiky zvýšila EBRD na dvě procenta. Vylepšila prognózu z května
Číst článek
Analytici předpokládají, že za celý letošní rok míří ekonomika k růstu nad 2 procenta, což vychází i z aktualizované predikce Svazu průmyslu a dopravy. Ten ale původně předpokládal 2,7 desetin procenta. Proč teď brzdí očekávání?
Neznám přesně ten výhled komory, nicméně důvod, proč se sahalo k revizím, tak to byly Trumpovy obchodní války a negativní dopad na evropskou, potažmo přímo českou ekonomiku, která je velmi otevřená a závislá na zahraničním obchodě a na dovozech do Německa, pro které jsou Spojené státy tím hlavním obchodním partnerem.
Kdybychom krátce rekapitulovali, s jakou ekonomickou realitou se v uplynulém období muselo ministerstvo financí vypořádávat a jak to podle vás zvládlo?
Určitě se složitou, protože Česko zasáhla celá série, řekl bych, bezprecedentní šoků, ať už šlo o covid, o válečný šok, energetickou krizi, významnou inflaci, takže ty podmínky nebyly určitě dobré.
Tady se na to můžeme dívat ze dvou úhlů pohledu. Z toho jednoho, se vláda vydala cestou konsolidace veřejných financí, což si zaslouží pochvalu. A když se podíváme na celý středoevropský region, tak jsme jediná země, které se toto podařilo a dostali jsme deficit veřejných financí pod tři procenta.
Kdybyste se na to díval trošku kritičtěji, tak můžete i s ohledem na ten aktuální rozpočet pro rok 2026 namítnout, že ten rozpočet už je velmi neambiciózní, spíše udržovací a nepočítá s další fiskální konsolidací.
