Zájem o burzy v regionu podle šéfa vídeňské burzy opět roste
Dnes oznámené spojení londýnské a torontské burzy zvyšuje už tak ostrou konkurenci mezi akciovými trhy. Ta roste kvůli pokračujícím fúzím – vedle spojení Londýna a Toronta zaujal třeba nedávný pokus Singapuru převzít australskou burzu – ale také kvůli narůstajícímu významu trhů v rychle rostoucích rozvíjejících se zemích. Zda má v této konkurenci šanci se prosadit burza ze střední a východní Evropy, se Roman Chlupatý zeptal šéfa skupiny Vídeňské burzy, do které patří i pražská burza, Michaela Buhla.
Jsme teď v Londýně, kde skupinu Vídeňské burzy a některé firmy, které se na ní obchodují, prezentujete investorům. Jak velký zájem o obchodování s akciemi v našem regionu mají?
Začínají mít opět zájem poté, co v posledních dvou letech bylo obtížné najít někoho, kdo by nám naslouchal. Jistě, co se týče Evropy, stále panují obavy. Ale jde o obavy spojené spíše s jihem Evropy. A i proto si myslím, že se nám a našim partnerům daří přesvědčit investory, že střední a východní Evropa bude v rámci Evropy patřit k růstovým trhům. Možná nepůjde o takové hodnoty, jakých jsme byli svědky před krizí, ale stále o hodnoty o procento nebo dvě vyšší, než bude hlásit západní Evropa. Proto bych řekl, že nám pozorně naslouchají; a že se nám daří takříkajíc prodávat region celkem úspěšně.
Rozhovor Romana Chlupatého se šéfem skupiny Vídeňské burzy Michaelem Buhlem ve Světě o druhé na Rádiu Česko .mp3
Investoři začínají i díky krizi jednotlivé trhy ve střední a východní Evropě rozlišovat. Je možné i proto čekat, že jejich zájem o nás bude po krizi vyšší než byl před ní?
Začíná se to čím dál tím více rozlišovat, protože se vývoj v jednotlivých zemích regionu čím dál více liší. Máme tu například Českou republiku, která roste velmi slušně. Podobně je na tom Slovensko nebo Polsko. A pak tu máme země, které zaostávají. Problémy jsme například viděli v Maďarsku, a pokud půjdeme ještě o něco dále na východ, v Rumunsku. Proto se lidé učí dívat se na region podrobněji a možná i sofistikovaněji. A zjišťují, že se věci liší. Zda se v souvislosti s tím dá mluvit o tom, že našemu regionu věnují více pozornosti, tím si nejsem jistý.
Co vaše snahy nalákat velké mezinárodní investory nejvíce komplikuje?
Stále více a více nám přibývá mezinárodní konkurence. Jde o trhy jako je Čína, Indie nebo Brazílie. Navíc, většina lidí, se kterými mluvíme, nepovažuje střední a východní Evropu za rozvíjející se trh. Podle nich jde už do značné míry o rozvinutý, vyspělý trh a region. V jeho prospěch přitom mluví to, že vykazuje nadprůměrné růstové hodnoty. Minusem naopak je, že má čas od času problémy, které jsou typické pro rozvíjející se trhy.
Zmínil jste některé trhy takzvané skupiny BRIC. Stále více se ale mluví i o menších, rychle rostoucích ekonomikách, jako je například Vietnam a nebo Turecko. Je to pro nás hrozba?
Ta to je těžká otázka. Jde v podstatě o dvě věci. Je tu sice více konkurence, ale na druhou stranu je jasné, že přístup na trhy, jako je například Vietnam, který jste zmínil, není jednoduchý. Zejména pokud to bereme z pohledu evropského investora. Proto si myslím, že to skutečně není naše konkurence. Tou jsou velké země, které už mají zavedený způsob přístupu na své trhy. Není to jednoduché, ale přeci jen, je možné zainvestovat do fondů napojených na skupinu BRIC a tím na těchto trzích být. To se ale týká těch větších.
