ČEPS koupil firmu NET4Gas. Za plynovody zaplatí i penězi, co mu zbyly z dotací
Státní společnost ČEPS koupila firmu Net4Gas, která v tuzemsku vlastní a provozuje přepravní a vnitrostátní plynárenskou soustavu. Za NET4GAS stát zaplatí až pět miliard korun. Tři miliardy hned a další maximálně dvě miliardy v případě, že firma bude mít dobré ekonomické výsledky.
ČEPS za téměř čtyři tisíce kilometrů plynovodů na našem území zaplatí až pět miliard korun. „Sjednaná kupní cena je složena ze dvou částí – první část ve výši 3 miliard korun bude uhrazena při dokončení transakce. Druhou část ČEPS zaplatí v případě splnění ekonomických výkonnostních parametrů Net4Gas ve dvou splátkách, a to do výše maximálně 2 miliard korun. Transakce bude hrazena z vlastních zdrojů společnosti,“ uvedl Martin Durčák, předseda představenstva ČEPS. O jaké výkonnostní parametry se jedná firma nesdělila.
„Že je smluvená kupní cena spravedlivá, jsme si nechali potvrdit třemi znaleckými posudky,“ uvedl pouze ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Zadlužený plynárenský kolos Net4Gas v rukou státu? Je víc důvodů pro než proti
Číst článek
Podle informací Radiožurnálu využije ČEPS na platbu za plynovody peníze, které má k dispozici jako nevyčerpané dotace od státu. Ty měla firma slíbené na letošní rok ve výši 15,5 miliardy korun. Vláda je uvolnila v obavě, že kvůli vysokým cenám elektřiny na přelomu roku nebude mít ČEPS letos dost příjmů na nákup elektřiny pro pokrytí ztrát v soustavě a také pro takzvané podpůrné služby, které zajišťují spolehlivý chod sítě při kolísání spotřeby.
Ceny elektřiny ale letos významně klesly, takže náklady ČEPSu jsou mnohem nižší než se čekalo. A tyto státní peníze tedy podle dostupných informací firma použije na část platby. Jde přitom nejen o plynovody, ale i o nákup podzemních zásobníků plynu za 9 miliard korun. O jejich nákupu ČEPSem, respektivy firmy RWE Gas Storage vláda rozhodla v polovině září.
Stát zdůvodňuje nákup zásobníků a nyní i plynovodů hlavně jako zajištění energetické bezpečnostni země.
„Energetika může být i zneužívána jako zbraň. Za společnost NET4GAS není náhrada, jestliže chceme do České republiky dovážet plyn a zajistit energetickou bezpečnost naší země. To je důvod, proč jsme se k této transakci rozhodli,“ uvedl ministr Síkela.
České zadlužení je proti Řecku nic. Investujte do zelené ekonomiky, radí manažerka rozvojové banky
Číst článek
Stát chce mít jistotu ohledně dalších dodávek plynu i z důvodu, že v příštích letech dojde k odklonu od uhlí. A uhelné elektrárny zřejmě budou muset nahradit zdroje na plyn. Přepravní soustava společnosti Net4Gas by navíc měla být podle Síkely důležitou součástí vodíkového koridoru, plánovaného pro přepravu až 16 miliard metrů krychlových vodíku ročně z Ukrajiny přes Slovensko a Českou republiku do Německa.
Net4Gas má podle ministra i možnost získat finanční příspěvek na investice do projektu z Evropské komise.
Síkela také upozorňuje, že by společnost mohla získat nové zakázky na tranzit plynu poté, co má příští rok skončit smlouva o tranzitu plynu z Ruska přes Ukrajinu. Pokud nebude obnovena, mohly by státy jako Slovensko, Rakousko a Maďarsko obstarávat dodávky plynu přes Českou republiku. Všechny tři země nicméně mají i jiné možnosti než je jen tranzit přes Česko. Plyn si mohou vozit i přes Balkán.
„Vzhledem k proměně, kterou prochází evropská energetika, je důležité, aby stát měl možnost podporovat průběh nutných změn a realizaci nových projektů. Net4Gas zajišťuje mezinárodní tranzit, tedy přepravu plynu pro zákazníky přes Českou republiku a do ní. Proto je pro nás tato infrastruktura tak klíčová,“ dodal Síkela.
Pokud Korejci prohrají spor, nemůžou stavět v Česku a Polsku jadernou elektrárnu, říká Westinghouse
Číst článek
Ekonomové nicméně mají na rozhodnutí vlády koupit Net4Gas rozdílné názory, jsou pro i proti. Podle partnera společnosti EGÚ Brno Michala Kocůrka dává nákup plynovodů signál průmyslu, že stát počítá s plynem i do budoucna. Průmyslové podniky tak podle něj mohou začít s investicemi vyžadující dlouhodobější odběr zemního plynu. „V případě společnosti Net4Gas existuje vysoká pravděpodobnost, že by byl každý jiný potenciální zájemce pro zajištění stabilních dodávek plynu větším rizikem,“ podotkl Kocůrek.
Analytik Capitalinked.com Radim Dohnal naopak hodnotí akvizici Net4Gas jako obrovskou chybu. „Nesmyslně drahá akvizice, pokud nebudou chtít prohibitivně zdražit transport plynu pro domácí trh, se kupní cena nikdy nevrátí,“ řekl. Podle něj je těžko představitelná situace, že by se zisk Net4Gas v blízké době dostal na významně kladné hodnoty. „Strategická pozice trubek ve vlastnictví Net4Gas je zřejmě navěky silně poškozená,“ podotkl.
Net4Gas v minulosti přepravoval tuzemskou soustavou okolo 45 miliard m³ zemního plynu ročně, z toho cca 8 miliard m³ pro domácí spotřebu. Loni klesla přeprava na zhruba 30 miliard m³ a letos to bude kvůli výpadku tranzitu pro ruský Gazprom ještě výrazně méně. Smlouva s Gazpromem přitom byla platná až do roku 2038 a firmě podle informací Radiožurnálu zajišťovala příjmy šest miliard korun ročně. Net4Gas letos podal na Gazprom arbitrážní žalobu. Naděje, že se podaří od ruské státní firmy vymoci nějaké peníze, je ale dost malá.
Zásobníky, plynovody, rafinerie i státní obchodník. Vláda hledá cesty k energetické infrastruktuře
Číst článek
Net4Gas provozuje téměř 4 000 km plynovodů, tři hraniční předávací stanice (na Slovensko, do Německa a Polska), pět kompresních stanic a stovku předávacích stanic na rozhraní s vnitrostátní distribucí plynu.
Do skupiny Net4Gas Holdings patří ještě dceřiná firma Brawa, která vlastní plynovod Gazela propojující Německo - vede přes české území od severočeského přechodu Brandov do Bavorska.
Kvůli vysokým investicím do potrubí, které mělo mimo jiné vozit ruský plyn dodávaný do Evropy zrušeným potrubím Nordstream 1 a 2, nyní firmu tíží velké dluhy. Celkem jde o 33 miliard korun. Konkrétně jde o dluhopisy v hodnotě 18,5 miliardy korun a úvěry 14,5 miliardy korun s termínem splatnosti mezi lety 2025 a 2028. Prvních 10 miliard korun je splatných už v roce 2025. Firmě tak při pokračování nízkých příjmů hrozila insolvence.
