„Nebyl to totální rozpad soustavy a z pohledu závažnosti to nebylo srovnatelné třeba s tím španělským blackoutem,“ řekl v rozhovoru pro 20 minut Radiožurnálu odborník Michal Macenauer.
Výpadek proudu, při kterém se snad nikomu nic hrozného nestalo, je celkem užitečnou připomínkou, že věci nejsou vždycky takové, jaké je chceme, ale jak se doopravdy dějí.
Šéf ČEPS Martin Durčák i ministr průmyslu Vlček odmítli možnost, že příčinou problémů bylo přetížení soustavy kvůli velkým přetokům z Německa v souvislosti se zvýšenou výrobou obnovitelných zdrojů.
„Došlo k přerušení lana a jeho pádu na zem. Taková byla prvotní primární příčina,“ vysvětluje místopředseda představenstva České energetické přenosové soustavy (ČEPS) Svatopluk Vnouček.
„Musíme dobře zanalyzovat, co se stalo. Nějaká závada se vždy čas od času stane,“ říká pro Český rozhlas Plus Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
ČEPS je po společnosti ČEZ druhým největším plátcem daně známé též pod anglickým názvem windfall tax. Stát vedle windfall tax inkasoval z ČEPS také dividendy dvě miliardy korun.
Státní energetická skupina ČEPS, do níž vedle mateřské společnosti patří například také plynárenské firmy Net4Gas a Gas Storage, zaznamenala v roce 2023 čistý zisk 19,6 miliardy korun.
Za poslední rok žádostí o možné připojení mařičů do elektrických sítí v Česku prudce přibylo. Jak nedávno upozornil Český rozhlas, celkem investoři požádali o rezervace příkonu až tisíc megawattů.
Jak se obnovuje provoz elektrických sítí po blackoutu? Za pomoci vodních a uhelných elektráren. Ty druhé se ale zanedlouho vypnou. ČEPS proto chystá nový program pro zajištění obnovy soustavy.
„Doufám, že se situace prošetří a vyvodí se z toho určitě nějaké důsledky,“ říká Miroslav Šula, ředitel sekce dispečerské řízení skupiny ČEPS, provozovatele České energetické přenosové soustavy.
V Česku stále nejsou pro transformaci uhelných tepláren připravené podmínky, říká v rozhovoru v pořadu Peníze a vliv manažer pro strategii holdingu EPH miliardáře Daniela Křetínského Jiří Feist.
Nákup Net4Gas v minulých týdnech kritizovala opozice i někteří energetici. Podle bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka je akvizice hazardem pro stát.
Státní firma ČEPS koupí provozovatele plynovodů NET4GAS. Firma spravuje 4 000 kilometrů podzemní sítě a rozhoduje o regulačním stupni, čímž určuje dodávky plynu zákazníkům.
Zdražení regulované složky více dopadne na některé podniky. Problém mají hlavně firmy s vysokou spotřebou energií, jako jsou železárny, cementárny, sklárny a další.
Vláda v září schválila nákup provozovatele plynovodů NET4GAS státní firmou ČEPS. Což má zvýšit energetickou samostatnost České republiky. Akvizici začal přezkoumávat antimonopolní úřad.
Evropská unie má tradičně na Blízkém východě speciální roli a mohla by v budoucnu sehrát roli i při mírových vyjednáváních, věří expert na EU a Blízký východ z think- tanku CEPS James Moran.
Podle ministerstva průmyslu a obchodu, které je akcionářem ČEPS, tento „doplatek“ do plynárenské firmy podle posudků tří výše uvedených společností představuje „další navýšení její hodnoty“.
Nákup společnosti Net4Gas, která v Česku provozuje rozsáhlý systém plynovodů a předávacích stanic, je hazardem pro stát, řekl v neděli v pořadu Partie místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO).
Určitou indicíí k ceně pak může být i dotace, o kterou na koupi zásobníků neúspěšně žádalo před koncem loňského roku ministerstvo průmyslu Evropskou komisi. Tehdy šlo o 7,5 miliardy korun.
Zásobníky mají dohromady kapacitu 2,7 miliardy metrů krychlových a měly by zajistit asi 36 procent roční spotřeby. Cílem nákupu je podle premiéra získat kontrolu nad zacházením s plynem.
Můžeme se od fosilních paliv bez rizika odklonit do roku 2033, jak předpokládají ministři v energetické koncepci státu? Nebo bychom kvůli zhoršené bezpečnostní situaci v Evropě neměli tolik pospíchat?